Smůla, nebo štěstí?

Ne, nejsem tvoje smůla, jsem šťastný večírek, ne nejsem tvoje prohra, jen nejsem andílek. Jsem život bez hranic, věčná zábava, nechci se zastavit, ztratit šanci vyhrávat...

Najít své místo na slunci, 

či stín si přivlastnit, 

pochopit záhady, 

možná nic nevlastnit. 

Uvidíš zakrátko, 

jak všechno zapadá. 

Zahraje kapela,

zvedne se nálada. 

Jen dám si čepici 

trochu víc do týla, 

co ještě mohu mít 

a co chci zažívat? 

Nevěřím pohádkám, 

možná bych hrozně rád, 

věřil, že pořád je v životě

o co stát...

PS:

Inspirováno písní Smůla