Slunce v peřinách

Večer už se smráká, sluníčko jde spát. Je to ale krása, v rudých peřinách. Obloha se klene jako pohoří. Každý večer slunce k nebi zahoří. 

Jak se krásně usmívá

a má zlaté vlasy.

O čem asi přemýšlí, 

snad o duze asi. 

Celý den si povídá

s mráčky na obloze. 

Co si šeptá s deštíkem,

když s duhou je jim blaze?

Navečer se uloží

do nebeských peřin. 

A nikdo by nevěřil, 

že usne za pět vteřin.