Radostná múza

Ruce jako větve stromů, tělo jako kmen. Dotýkáš se nohou země, silný kořen - zen. Hlavou v nebi procházíš se, hvězdy nesčítáš, se sluníčkem povídáš si, s deštěm počítáš...

Nacházíš se v známém místě,

důvěrně ho znáš.

To, co spalo, bylo něžné, 

prohlížíš si snář. 

Náhle v šeru záblesk světla, 

prosvítí tvou tvář.

Vzpomínáš si. 

Sám jsi světlem, 

které postrádáš...

PS: Namaluj si nový život a použij všechny barvy...