První láska

Dá se zapomenout na něco tak lehkého, jako motýlí křídla? Dá se zapomenout na chvění, kdy jsme se vznášeli v oblacích?  Nádherný pocit, který se už s takovou intenzitou  nikdy neopakoval?

První láska je snová. Nejhezčí příběh života. V danou chvíli.

 Prchavá. Zářivá, okouzlující, dovádivá a někdy smutná zároveň. 

Její voda je oblažující, neskutečně přívětivá a její proměnlivé nálady umí také pěkně zabolet. 

Pak se proměníme  v klubko pocitů, které nechceme. 

I takovou má stránku. Ale zamilovanost je tak nádherná, tak mocná, že nevidí žádné mínusy.

To až později. 

V milovaném vidíme jen to dobré. Je nejlepší na světě. Nejkrásnější, nejvoňavější, nejněžnější. 

Vždyť jsme s ním zažívali to nejhezčí na světě, nebo jsme si to alespoń tenkrát mysleli.

Každý dotek byl jako z jiného světa, všechno bylo krásné. Opojné. Mystické. 

Romantické, vzrušující a tak nepoznané! 

Tenkrát jsme si přáli zastavit čas. 

Tenkrát jsme na všechno měli čas.

Tenkrát jsme opravdu jen byli. 

MY DVA A ČAS.