Promiň

Řekla jen promiň a náhle odešla. A já nevím proč, už se to nedozvím, stál jsem v té tmě a v tom divném tichu, byla jak fata morgána. 

A ulice byla smutná, když odešla. 

Stromy mi šeptaly, že jen vítr ví, proč nic neřekla.

Co jsem udělal špatně, blesklo mi hlavou, dotkla se mé samoty.

Náhle jsem stál uprostřed noci, jen s měsícem nad hlavou a byla mi zima. 

Cítil jsem se jako osamělý poutník v poušti. Bez mapy, bez kompasu. 

Najdu jednou cestu k mému srdci, najde někdy někdo cestu k mému srdci?

Tak moc bych chtěl, aby na mrazivé obloze rozkvetly všechny hvězdy...

Autor: Eva Sádecká | úterý 15.1.2019 23:31 | karma článku: 7,51 | přečteno: 272x
  • Další články autora

Eva Sádecká

Zahrada snů

3.5.2024 v 10:25 | Karma: 3,02

Eva Sádecká

Den Slunce

3.5.2024 v 9:15 | Karma: 0

Eva Sádecká

Větrník života

1.5.2024 v 19:28 | Karma: 2,78

Eva Sádecká

Jak se milují dlaně?

1.5.2024 v 11:11 | Karma: 2,76

Eva Sádecká

Cesta za duhou

27.4.2024 v 13:30 | Karma: 2,72