Proč toužíš po Měsíci?

Když jsi sluneční znamení? Hledáš štěstí venku? Máš v sobě poklady. Sníš o šťastné lásce? Je mnohem víc v sázce. 

Najít, co tě naplňuje, 

co ti dělá radost. 

Pustit, co tě obtěžuje, 

přináší jen starost. 

Najít všechno temné, 

těžké, s láskou rozpustit. 

Všechny bolístky postupně

zahojit a propustit.  

Je to běh na dlouhou trať? 

Tak ať.

Až si v sobě uklidíš, 

všechno jinak uvidíš. 

Klid, řád, teplo úsměvů, 

šance pro tvou úlevu. 

Nová bytost už tě vítá. 

Jsi to ty, jen více jistá. 

PS:

„Lidé jsou jako mozaiková okna v kostele. Třpytí se a září, když venku svítí slunce, jak ale přijde tma, jejich krásu prozradí jedině světlo uvnitř.“

Elisabeth Kübler-Ross