Nejen jazyky, moje maminka chodila moc ráda na universitu třetího věku....

Mně se líbí to slovo objevovat. Že je pořád co nového a zájem dodá jiskru.

Ja jeste k mnoukani dokazi stekat, ale tento jazyk manzel nema rad.

Cizí jazyky mi nikdy nešly, ale jeden je výjimkou, a protože se ho učím od malička, tak dneska už celkem srozumitelně mňoukám

Honzo, vtipné po ránu...

ovládal pět jazyků a stejně se v Čechách nedomluvil

Stopro potvrzuji i ze své osobní zkušenosti, již v textu uvedené, že motivace je ta rozhodující síla k výuce jazyků. Jen již v tom věku jako ta pani si to již taky pomalu nedovedu představit, proto hluboký úklon.

Moje máma je bývala učitelka, věřím, že by učení dala, ale fyzicky už ne. Paní jela sama do Londýna. Zvládla všechno, jen jí některé věci zklamaly, jak už to tak bývá.

Tak ta dáma, co se ve 83 začala učit cizí jazyk, před tou smekám. Mně je přesně tolik...ale jak se můžu naučit ještě další jazyk, když si každé ráno nemohu vzpomenout, kam jsem si dal včera večer vyndavací zuby??????