Pro radost

Přál sis odmalička svého Anděla? Takového, který umí víc, než hvězdy počítat? Pomalinku, polehounku, učí tě mít rád? 

Najít víc, než prach a bláto? 

Koukáš výš, ať to stojí za to? 

V nebi se ti líbí, nemáš dlouhou chvíli. 

Podáš ruku pohodě, nenecháš to náhodě. 

Stát si za svým, vydržet i obtíže? 

Zasadit strom, zplodit syna a nemít

žádné potíže? 

Pro radost si zpívat, pro radost žít. 

Anděl se směje, proč jsi na to 

nepřišel dřív?