Pomalu

Pohladím klapky klavíru, přichází život na míru, možná se ztratím, možná ne, náš slib se náhle rozplyne.   

Pomalu ztrácí se nám dech, 

byl to jen tvůj sen na křídlech.

Chtěla jsi víc, to dobře vím. 

Jenže já holka, odcházím. 

Bylo to víc, než jsem chtěl, 

v dobrém i ve zlém, dotek těl. 

Duše se dotkla podstaty. 

Vzpomínka navždy. 

Já a ty.