Pokušení

Jeho duše je jak vítr. Sám neví, kam zaletí. Jeho duše je jak oheň. Ďáblovo prokletí. Jeho duše je jak země. Co si vezme, pohltí. 

Ty jsi voda, plná citů, zapomeň na objetí.

Jeho duše neklidná je, nevidíš, jak těžká je? 

Cosi v jeho duši pláče, proto se tak uzavřel.

Jeho polibky vždy zradí, bojí se tě milovat.

V jeho srdci divně mrazí, víš, on neumí mít rád.

V jeho očích divné prázdno, lásce prý on nevěří.

Uteč, dokud ještě můžeš a nejste jen soupeři. 

Uteč, dokud ještě cítíš, ať nespálí tě na popel.

Iluzí tvou mysl živí, zahrává si, není fér.    

Už se chystá ublížit ti, on to jinak neumí.

Bylo to jen pobláznění, jen motýlí vábení.

Chci, aby jsi byla šťastná, 

aby duše byla krásná. 

Aby žena našla muže, co jí všechno slíbit může. 

Protože ji miluje a ocení, vše, co je.

Už se nikdy nenech spoutat. Láska nevytváří pouta.

Láska není smutná, věř mi. Ta ti vždycky půjčí deštník.

Kde máš pocit, že jsi cizí, jsou tu v sázce city ryzí. 

Odcizení, prázdnota, žádná známka života. 

Dal jsem lásku tvojí duši,  vždyť ti úsměv tolik sluší. 

Smutek mi teď odevzdej a už víc nevzpomínej!

Chci tě vidět štastnou, milou, ať ti radost proudí žilou. 

Tanči, zpívej, z plných plic. Poslouchej, co ti chci říct.

Už si nikdy neubližuj, sebe nikdy neponižuj.

Buď jenom svá. 

Čistá, živá. 

Ať ti radost v duši zpívá. 

Řekni, co je víc?