Pokora

Už se zabydlela, či přišla jen na návštěvu? Vybrala si tvoje oči, vklouzla tiše do úsměvu? Je tu, hladí jako maminka, tvá nejhezčí vzpomínka. 

Skláníš se k pírku, 

cítíš ji v dlani? 

Je něžná, dojemná, 

jako pousmání? 

Zhluboka vydechneš, 

chceš žít opravdově. 

Je těžké žít 

čistě a skromně?

Vítr se nepoutá, 

foukne do věží. 

Peříčko ulétne 

a cestu zasněží. 

Stýská se peříčku? 

Má své poslání. 

Lehounce pošimrá

a dál uhání...