Podzimní inspirace

Přijde, kdy se jí zachce. Je úplně svobodná. Zatouží po vás. Vezme do náruče. A vy se přistihnete, jak se jí naplno odevzdáváte.

Sednete ke stolu a hned píšete, na nic nečekáte.

Pak se začtete do jiných blogů, máte nové nápady a fantazie vás unáší do říše snů. 

Jindy jedete vlakem a kluk naproti vám najednou ukáže na monitoru počítače svá dvojčátka. Vypráví, co právě prožívá jako budoucí otec.  A vy si říkáte, jaká by to byla povídka, kdyby pro změnu vyprávěla příběh ta miminka v bříšku.

Někdy si brzy ráno přistanete a uvidíte jinovatku na listí, které se na slunci třpytí jako drahokamy.

Máte  pocit, že to musíte vyfotit, chcete zachytit krásu okamžiku.

Nestačilo by se jen se dívat?

Listí je všude kolem, na dřevěných stolech, na zemi, na lavičkách u nadraží a vy máte najednou chuť se toho listí dotýkat a vyhazovat je do vzduchu, zkrátka dovádět jako dítě.

Představujete si, jak se do listí celí ponoříte a užíváte si té voňavé nádhery, dokud to jde.

Jenže jdete do práce, takže to nejde a vy se jen tak zasníte a pocítíte novou chuť do života.

Jak překrásné podzimní ráno!