V síti bývalých partnerů, houpeš se dolů a zase nahoru. Stále přehráváš ten děj záhadný, v lásce jste ve škole, asi propadli.
V síti pavoučí, těžko se žije, všechno je dneska, už jen fantazie.
Bývalí partneři žijí dál životem, všichni se radují, jen ty koukáš za plotem.
Vzpomínky bojují, za to, co nebude. Dál žiješ v představách, hádáš se s osudem.
Který byl nejlepší, kdo vlastně miloval?
Má tyto otázky, cenu si pokládat?
Jak z toho utéci, osvobodit srdce, být zase na živu a šťastný, přece?
Těžko se hledají vhodná slova, když zjistíš, že ani tys nemiloval.
Stále přehráváš, ten děj záhadný, v lásce jste ve škole, asi propadli.
Náhle tě osvítí myšlenka na lásku, snad by pomohla, dostat se z provázků.
Ze sítí představ, jak má vztah vypadat, že ses měl kdysi, více ovládat.
Že jsi udělal spoustu chyb, s tím se počítá, vždyť už je líp.
Neboj, dokážeš zase milovat, být více odvážný a ne jen slibovat.
Slovo miluji, lehce se řekne, přesto se v tobě, vždy, něco lekne.
Máme strach říci, že je to navždy. Kdo může tvrdit, teď je to doopravdy?
A přesto věříš, že láska existuje, stále dokola, se každý zamiluje.
Než vstoupíš, čistý, do krásného období, musí se tvé srdce z bolestí uzdravit.
Minulost uzavřít jednou provždy. Lásce se poklonit, být za ni vděčný.
Věřím, že pokorné srdce tě promění a v duši bolístky s důvěrou zahojí.
I ty se láskyplným skutečně staneš, sám sobě odpustíš. Minulost propustíš.
?Bez lásky k sobě, nelze milovat. Můžeš jen toužit a sladce slibovat.
Sám sebe miluješ, miluješ druhé. Láska je na cestě. Vždycky tu bude.
