O kouzelné srnce (pohádka)

V čarovném lese, žila mladá a veselá srnka. Kdysi jí bůh vložil do těla dvě srdce. Jedno od její matky, druhé od něj. Kdyby jednoho dne jedno přestalo tlouci, aby ožilo to druhé...

Srnečka byla veselá, milovala život a zvířátka v lese jí měli všichni moc rádi. Znala jen tu hezčí stranu života, její smích druhé neuvěřitelně přitahoval a inspiroval. 

Časem, jak poznávala život, začínala tušit, že vše nebude zalité sluncem, jak se na první pohled mohlo zdát. 

Jednoho dne potkala krásného, mladého lovce.

Jak je spanilý, pomyslela si. Copak mi přišel říct? 

Ten už byl zatím na posedu několik  dní. 

Vůbec netušila, co by se mohlo stát. 

V klidu okusovala větvičky stromů i keříků a snila o tom, jak jednou bude mít svou rodinku.

 V tom se ozvala rána.

Srnečka padla k zemi.

Co se stalo? 

Neboj se, zářila klidně dál její duše nad tělem. Neumřeš. Nedopustím to. Vzpomeň si, máš přece ještě jedno srdce a mnohem silnější. 

Srnečka uslyšela laskavý hlas a otevřela oči. Rozběhla se po lese s takovou rychlostí a  radostí, jako ještě nikdy. 

Celý les zářil.

A lovec? 

Ten se tak polekal, že už ji podruhé raději nechal jít.

Protože, co kdyby byla přece jenom kouzelná a jednoho dne mu splnila  jeho nejtajnější přání?