Milý osude

Dnes se mi zdál zvláštní sen, mám pocit, že nejdu s tebou, osude. Možná můj sen je jinačí, na co tvá křídla nestačí?

Nechám to plynout jenom tak,

abych se cítila volná jako pták. 

Nikdo mi přece říkat nemůže, 

co je správné a co ne. 

Já sama vždycky za vše zaplatím, 

věrností srdce Zemi obletím. 

Ono mi vždycky správně poradí, 

ať neztratím se ve světě, kde

láska churaví. 

Je na mně, za čím si budu stát. 

Kdo radí mi a sám se nemá rád?