Mikropříběhy

Na přechodu křičí policista: „Paní, vy jste neviděla toho červeného panáka?“ „Ne. Já myslela, že někoho hledáte.“

Nevěřící Tomáš :

„Byla jsem u optika a on mne poslal na psychiatrii." „Jak je to možné?"

„Viděla jsem lépe bez brýlí."

Heslo:

„To moje auto startuje na heslo!", zlobí se řidička.

„Tak ho alespoň nezapomeňte“,odpoví kolemjdoucí.

Věštby:

„A co ti řekla ta kartářka?“ „Že se ke mně manžel vrátí“.  „A ty?" „Našla jsem si honem jinou."

Muž se ptá věštce: „Jaký bude můj život?“ „Jó chlapče, kolem třicítky úplně hroznej“ „A pak?“ „Pak si na to zvykneš“.

Pracovní příležitost:

„A co ty v té Praze vlastně děláš?“ „To víš, sex, práce, sex, práce, teď už jenom práce, práce, práce.

To byl fór.“

„ No, mně ta práce byla hned nějaká podezřelá“.

Návštěva dentální hygienistky:

 „Co mne čeká“?, zeptá se vystrašeně paní na křesílku.

„Máte auto, paní Nováková?“

„Ano“. „Jezdíte s ním do myčky?“ „Ano“. „Tak vás čeká něco podobného, kromě toho vosku.“

Bolestné odříkání:

„Jak udržet chutě na uzdě?"„Zasukuj si jazyk, než bude pozdě!"

Přátelské pozvání:

„Pojď, zvu tě na oběd“. „Promiň, nemám hlad.“ „Neboj, ta obsluha je tak pomalá, že ho dostaneš!“

Málem rande:

Rozvedený, životem unavený, láskou zklamaný hledá milou a usměvavou ženu svého života. Zn: Najdu?

„A cože ses s tím mužem na ulici tak rychle rozloučila?“ „Ptal se na ročník.“ „Tvůj?“ „Ne, mého vozu.“

Ženská záležitost:

„Já myslím, že u porodu by muži být neměli.“ „Jak to myslíš?“

„Podívej, to je jako když pečeš buchty. Taky nenecháváš muže nakukovat do trouby…“

Forma a obsah:

„Ta čepice nemá žádný pořádný tvar", zlobí se zákaznice. „Musíte si uvědomit," radí opatrně prodavačka, „že čepice je vlastně jen forma. Obsah závisí plně jen a jen na vás."

Průzkum spokojenosti:

„Prý je člověk nejšťastnější, když je mu sedmdesát. Je to pravda?“

„Jó, děvenko, když se toho dožije.“

A na závěr filozofická debata:

„Život o filozofii nic neví."

„A víš, že jsem si to myslel?“