V jedné z minulých úvah mne inspiroval pán z diskuse. On totiž v Návodu na život, žádný nenašel. Co prý jsem tím článkem chtěla říci? Možná jen to, že kdyby někdo věděl, nějaký ten návod, aby mi ho zaslal. Protože bych ho vážně, někdy potřebovala.
Tak mne napadla taková parodie. Neboť na internetu, jak jsem zjistila, se to takovými návody jenom hemží.
Bylo by fajn, dostat manuál, přímo v porodnici. A to hned dva. Jak přežít život s dětmi, pro děti - Jak přežít život s rodiči. Prosím Vás, zásada č. 1 – nikdy je nezaměňovat! Zásada č. 2 - nikdy je nesrovnávat!
Co by takový manuál na život s dětmi měl asi obsahovat?
Všechny zákazy, příkazy, strachy, obavy?
Nebo by měl raději hladit, objímat a fandit?
Držet si patřičný odstup od každodenních problémů a životních úkolů? Nebo být neustále ve střehu a být závislý na tom malém človíčkovi, který nám nakonec, bůhví proč, řídí život?
Odpověď je, na vás.
Nebo na dětech? Že jsou každé jiné a tudíž máme jiná měřítka i na ně? Někdy více přimhouříme očka a trochu rozmazlujeme. Přiznejme se, že rádi, třebaže to není ani trochu výchovné!
A co teprve: Manuál pro děti, jak přežít s rodiči.
Ten prosím, raději nečtěte, ať neztratíte iluze a motivaci vychovávat.
Stejně jak poplyne čas, jednoho dne, oba zmiňované manuály budou ležet vedle sebe. Tak se stane, že porušíme pravidlo a nakoukneme do něj.
Cože? To je všechno?
Píšou tady, že kdyby se někdy náhodou stalo a příručky se přece jen promíchali, že to nevadí.
Vždyť každý si nakonec jen toužebně přeje, aby ho ten druhý měl, jen tak obyčejně rád.
A pak? Nebude už přece žádny návod na život potřebovat.
Láska ví, co udělat. Nepovažuje oběť za životní příkoří a dokáže náhle mnohem víc, než všechny návody, manuály a stovky příruček, které zaručeně ví, jak na to.
