Kouzelné setkání

Vzpomínka patří čarodějnické noci. Lidem, kteří stáli kolem ohníčků a zapalovali nejen ohně, ale i svá srdce. Svoji touhu jít dál. Přáli si všechno dobré pro sebe i ostatní.

I takový může být čarodějnický svátek. Plný setkání lidí, kteří by se jinak nepotkali.

V kruhu ohňů je zvláštní atmosféra pospolitosti. Jeden přikládá do ohně, druzí si navzájem opékají špekáčky a chleba, vegetariáni sýr a zamilovaní se jen tak tulí k sobě.

U ohně je zvláštní nálada, jako za starých časů. Plameny šlehají do výšky a vzduchem létají jiskry štěstí.

Vítr pomáhá udržovat jeho sílu a každou chvíli na někoho pošle trošku popela. Nikomu to nevadí. Taková ta špekáčková vůně je k nezaplacení.

Slyšíte, jak si lidé v klidu povídají, o všem možném, práci, rodině, láskách i krátkodobých vzplanutích.

Všichni po sobě tak nějak mile pokukují a prožívají krásný večer, tajuplnou noc.

Možná už zítra se něco změní, tak si všichni něco přejme.

Dětem se nechce domů, ze stanu pod kostelem se line skvělá hudba živé kapely. Ta má ale říz!

Lidé se usmívají a tancují, zpívají a užívají krásu okamžiku.

Vždyť zítra může být všechno jinak.

Kapela se loučí a lidé ve stanu i u ohňů si povídají dál. Dokud se poslední polínka nerozsvítí ve tmě.

Nikomu se nechce domů a tak se seznamují s těmi, co potkali dnes poprvé.

Ten kluk má ale krásné oči, trošku se červená dívka naproti. Nebo je to ještě zář ohně?

Už se takhle nikdy nepotkáme, prohodí jen tak přisedající bezdomovec a všem je to najednou nějak líto.

Noc končí, hvězdy na obloze jsou nějak výraznější a měsíc dokresluje dnešní podívanou.

Bude na co vzpomínat!