Existence

Ano, není NIC. Ve své podstatě. Žádná z materiálních věcí nemá takový význam, jako jim přikládáme. Tolik emocí! Tolik bouřlivých reakcí. Hněv, že se neděje podle nás.  

Naše chtění je většinou jen povrchní, egoistické. Duše tím trpí. Čeká, až prohlédneme.

Zamilovanost bolí. Není to láska. Jen naše projekce. Kam jsme dali oči? Vidíme vůbec?

Ne, dokud se nespálíme…

Nenaplněné touhy bolí. Ty opravdové. Dokud je nenaplníme.

Pak uslyšíme volání a najdeme to správné povolání. Ke kterému nás vybízí vesmír, naše poslání.

Už nelze jinak. Je to nejvyšší priorita. Být na tom místě, které mi náleží. Mé království.

Právě tohle má smysl. Ten nejvyšší. Aby každý člověk zaujal ve světě své místo.

Pak jeho život bude v pořádku.

Bude světlem, neutuchající energií. Vitalitou, radostí, štěstím.

Jen začít a vytrvat.