Dětství

Louka kopretin, věneček s pampelišek, tajná skrýš, kam dospělí nesměli. Tajemství holčiček a kluků zároveň, tiše spí, nikdo o nich nevěděl...

Hry, které vymyslel sám život. 

Hlavně že bylo veselo a živo. 

Šťastný smích nás provázel, 

smysl pro čest nescházel. 

Drželi jsme při sobě, 

strach nedali znát, 

když se někdo zranil, 

pomohl kamarád. 

Rodičům jsme neříkali, 

co všechno jsme prováděli.

Lezli po střechách, 

pluli na lodičkách. 

Měli jsme to zakázané, 

to je jasné. 

Pravidla babiček a dědečků

vypadala přísně. 

Kdo je dodržel? 

Dětství se neptá, 

vždycky na výchovu 

trochu reptá. 

Prázdniny! 

Těžko bychom odolali.

Tak rádi bychom je

znovu zavolali!