Den jako malovaný

V metru seděly naproti dvě děti. Sourozenci. Bylo hezké, jak chlapeček držel holčičku kolem ramen. Malá se o staršího brášku lehce opírala a celá zářila. 

Děti v metru většinou zlobí a ti dva se měli tak okatě rádi! Přemýšlela jsem, jestli jsem si kdy všimla něčeho podobného.

Na zpáteční cestě jsem nevěřila vlastním uším. Pán v oranžové vestě si zpíval na celé nástupiště. 

Ještě jsem se otáčela. Stalo se vám to někdy? 

Na lavičce před domem seděly čtyři děti, dala jsem se s nimi do hovoru. Hned mne vtáhly do hry. 

Stává se nám to často, nebo jenom někdy?