Dar samoty

Je úžasné být sám. Nikdo vám do ničeho nemluví, nemusíte se neustále ovládat a přizpůsovat. Jste jen sami za sebe. Ve svém světě.

Ten svět může být naprosto dokonalý, není nikdo, kdo by ho zpochybňoval.

Ten svět může být velice smutný, když vás zasáhne nepřipravené. 

Ten svět může být legrační, když si samotu dokážete naplno vychutnat a užít.

Když si dokážete sami hrát.

Ten svět může být děsivý, když se díváte příliš do budoucnosti.

Ten svět může být jemný a něžný, když se umíte pohladit.

Sváteční a kouzelný, když jej přijímáte s vděčností.

Slzavý a prázdný, pokud ho nedokážete naplnit přítomností.

Každopádně je jen váš. Tak si ho nekažme naší neukázněnou myslí.

Samotě sluší úsměv, tak nevěřte všemu, co si zrovna myslí.

Samotu si nejvíc vychutná ten, kdo si ji zvolil dobrovolně, nebo ten, kdo si potřebuje udělat pořádek v sobě.

Přemýšlí, co dál.

Samota je dar. 

Čas  k hlubokým prožitkům, ke změně. 

Slzy jsou jen vstupní bránou k osudové proměně.