Rozumím vám. Ale pro mě by to nebylo.

Začínala jsem v třípokojáku, byl mi malý. Kdysi, poté co jsem následovala další a další bydlení, byla v určitou chvíli garsonka to nejlepší, co mne v životě potkalo. Konečně sama a v klidu!

Evo, nejlepší vzpomínky mám na garsonku v cikánské čtvrti. Rozkládací gauč, barový pult, pařby a každoroční "filmový festival" pro cca 12 lidí.

Super Davide! Někdo garsonkou začíná, někdo končí a někdo ji má pro nejlepší vzpomínky...

Je to romantika, ale naše kočky by s tím nesouhlasily

Chtěla bych pejska, ale ještě není dost prostoru a času...

Nezapomenu na priváty ze studií. My v suterénním sklepě - kolega na ploše osobního auta! (Fakt, asi rekord). Říkal, že ušetří za cigára, pravdu měl. Já si zapalovat ani nemusel! Kolega se mi pochlubil garsonkou - rozbil jsem si čelo. Furt jsem poházel! Zřejmě navyklý rozměrům dědy - 125m2! Závěr - Bydlet se dá všude. Je to bod - domov. Dodatek - Na privátech, zejména v Brně se studovat nedá!. Nu, o m2 porostoru, ani tak nešlo ... !

Pobavilo!

...a člověk je posléze svět v malém...

Souhlas - I velký a dobrý člověk, může bydlet v bytě malém ! ...