Co mi ptáčci vyprávěli

Když ráno otevřu okno do zahrady, mám kolem sebe spoustu návštěvníků. Sýkorky, vrabce, kosy, sojku s modrými pírky i holubičku.

Až se mi tají dech, když slyším tu symfonii. 

Kolik tu hned po ránu krásy bydlí.

Nemohu se nabažit kouzla něžností. 

Hravosti a veselí, pravé radosti.

Nemohu se vynadívat na tu ptačí parádu. 

Je to něco, co mne mění, zlepšuje mi náladu. 

Je to něco, co se nedá koupit, ani plánovat, 

jen příroda v okamžiku dokáže ti darovat.