Dnes už mě nemrzí,

když stékají mi slzy

na moji nebo tvoji tvářičku.

Celou mě poznej, miláčku.

Poznání nejdřív hodně bolí, jednoho dne tě osvobodí...

Moc krásné a pravdivé!

Návrat do nitra bývá pro člověka nesmírně těžký, pro mnohé naprosto nezvladatelný krok. Snad právě proto, že to není jenom o jednom jediném kroku, ale o tiisícich krocích, nutných k překonání bariér, které si v ssobě za celá dlouhá léta vytvořil, ať už sám, většinou však pod tlakem okolí.

Ale ten návrat, podaří-li se, je jedinou cestou ke štěstí a ke znovunabytí skutečné svobody, lásky, sebeúcty i úcty k ostatním.

Krásné, moc hezky řečeno.

A ještě jednou hezký den

Děkuji.

Aneb umět naslouchat sám sobě, Evi. I když s tou trpělivostí a vůlí, nevím, nevím, člověk by na sebe neměl být zas až tak přísný

Učím se, Honzo.

Opět pravdivé, Evi

Cítím to, Ivi.