Čas zázraků

Máte natažené dlaně na zázrak? Čekáte na něco, někoho, nejlepší den svého života? Existuje snad něco takového, jako čekárna na život?

Čekáme na něco, co nikdy nepřijde.

Co si nedáme, nemáme. Můžeme toužit, usilovat o nemožné?

Všechno je možné, téměř nic jisté. Tak. Kde začít?

Toužíme po změně, ale ta nepřichází, dokonce se situace spíše zhoršuje a loďka života se opovážlivě naklání, téměř potápí.

A taky pasažéři v ní. Kamarádi, kolegové v práci, rodiče, děti. Také čekají. Chtějí něco od života.

Jenže dostali něco úplně jiného, vlastně opak toho, co chtěli. Situace se změnila, loďku na moři už není možné udržet v klidu. Musíte z ní ven. Okamžitě. Musíte prostě skočit.

Život se ptá, co dáte vy jemu.

A v moři se zachrání jen silní. Jen ti, které voda ponese. Ti, kteří budou rychle plavat ke břehu. Ti kteří mají dobrý dech.

Na záchranu už bylo málem pozdě. Jste vysílení, celí prokřehlí, mokří, ale šťastní.

Zvládli jste to. Jste venku z toho všeho. Teď je čas se zahřát a poohlédnout se po novém území.

Také po pevnější lodi, protože brzy vyplujete na mnohem větší moře a  čekají vás krásnější a zajímavější obzory.

Jenom chtít!