Bez mrknutí oka?

Spadla na nás lavina a pod ní se stýská, nebe nás teď objímá, třebaže se blýská. Co ta bouřka vypráví? Napadlo tě taky? Proč je slunce schované a jsou tu jen mraky? 

Bůh chtěl svoji pohádku, 

to my přece taky. 

Štěstí není na splátky,

zbyly jenom mraky? 

Nám to ale nevadí, 

ať se klidně blýská, 

slunce s novou kuráží 

vesele si píská. 

Luna skryla nezbytné, 

nechtěj všechno vědět. 

Po bouřce se očistí

i to neviděné. 

Miluješ tu čistotu, 

svobodu a volnost, 

víš, že jsi tu jenom host,

nechybí ti skromnost. 

Svůj příběh teď vyprávíš

náhle jiným hlasem, 

to, co ti tak chybělo, 

dáváš s úctou v hlase...