Pokrytectví? Jaderná energie podle rakouských politiků i pisálků je údajně neovladatelná a nehospodárná. Už jsem o tom tématu dřív psal a někde mi to i otiskli. Nyní se zde rozhodne o dalších blocích, tak kampaň rozjíždějí znovu.
V letošním roce bude zřejmě schválena konečná varianta státní energetické koncepce. Ve světle dřívějších blokád a demonstrací na česko-rakouských hranicích se v našich místních novinách kdysi objevily velmi zajímavé informace, svědčící buď o neinformovanosti nebo přímo o pokrytectví těch lidí u našich jižních sousedů, kteří podněcují svoje spoluobčany a dokonce i děti k hysterickým protestům proti jaderným elektrárnám v ČR, tehdy obzvlášť proti elektrárně Temelín.
Skupina našich poslanců navštívila Rakousko a seznámila se reálně s tamním přístupem k jaderným technologiím. Této mise se zúčastnil i třebíčský poslanec Vojtěch Vymětal, který pak poskytl rozhovor regionálním novinám. Čeští poslanci nejvíce užasli, když měli možnost přímo v centru města valčíků na vlastní oči spatřit pracující jaderný reaktor Triga Mark II, instalovaný v r. 1962 americkou firmou General Atomic a provozovaný rakouskou Technickou univerzitou. V reaktoru se nachází 2,3 kg uranu 235, moderovaného při 200°C hydridem zirkonia. Běžný výkon tohoto „zapomenutého“ zdroje jaderné energie by stačil zásobovat menší továrnu. Jeho parametry podle názoru odborníků vyžadují havarijní pásmo v okruhu minimálně 1 km. Ale ani toto pásmo, ani žádní demonstranti se tam nevyskytovali (jen Prátr). Marně bychom rovněž hledali dokumenty o posouzení vlivu na životní prostředí, přičemž v případě Temelína se tohoto procesu (EIA) Rakušané až zběsile zpětně dožadovali. V době zahájení výstavby JETE ještě právní předpisy pro EIA neexistovaly a jejich retroaktivita je zpravidla nepřípustná.
Evropská unie nemá obecně závazné legislativní normy určující postup při zacházení se štěpnými materiály, což Rakousku umožňuje např. neexistenci zákona o jejich používání. Nemají tedy obdobu našeho zákona o mírovém využití jaderné energie a rovněž tam absentuje podobný úřad jako je náš Státní úřad pro jadernou bezpečnost, který by měl právo kontroly na všechna zařízení pracující s radioaktivními materiály a vlastnil jejich přesnou evidenci. Příslušný zákon, kterým se naši sousedé řídí, je založen na flagrantně nepravdivém tvrzení, že Rakousko atomovou energii nevyužívá. Přitom mají fungující reaktor ve Vídni a prokazatelně používají rentgenové zářiče v průmyslu i ve zdravotnictví. Naše legislativa a od ní se odvíjející praxe je v této oblasti na podobné úrovni jako ve všech vyspělých průmyslových státech a Rakousko by se spíše mělo od nás učit, ne nás mentorovat. Jsme totiž v tomto směru několik kroků před nimi.
V době nedostatku elektrické energie od nás sousedé ve velkém odkupují přebytky pocházející zejména z jaderných elektráren Dukovany a Temelín. K tomu se váže jeden úsměvný až neuvěřitelný podnikatelský počin jednoho šikovného rakouského človíčka, který zřejmě využil atmosféry odporu proti atomu. Dle rakouského tisku totiž údajně vydělal milióny šilinků (euro) na přístroji, který prý po zastrčení do zásuvky dokáže odlišit elektřinu z atomových elektráren a ostatních zdrojů. Popadám se za břicho ještě teď.
Rakušané si sami asi před 40ti lety v referendu zakázali spuštění dostavěné atomové elektrárny Zwentendorf. Pro mě z toho vyplývá, že ostře nesouhlasím s agresivními propagátory obecných referend (zejména Tomio Okamura a Petr Cibulka), protože lidé vesměs nemají důležité informace o takto složitých záležitostech, normálně je to moc nezajímá a mohou snadno podlehnout populistickým tlakům politiků, různých ekologických spasitelů i médií, tudíž by o tom neměli rozhodovat.
Myslím si, že z uvedených souvislostí ale dost jasně vyplývá, že motivem protestů ani náhodou nebyly a nejsou technické a bezpečnostní záležitosti, nýbrž že rakouští politici, od komunální úrovně až po tu nejvyšší, si neustále hřejí svoji volební „polívčičku,“ sbírají body a matou spoluobčany. Neberme je proto příliš vážně. Nové bloky v Dukovanech a později i v Temelíně se pro energetickou nezávislost i vůči plnění limitů znečišťování životního prostředí určitě budou hodit.
