Nechal jsem si odstup od voleb, aby bylo trochu jasnější co A. Hrabiš a jeho submisivní persony z nepředvídatelného populistického hnutí vymyslí. On sám mi připomíná Lenina, který bez skrupulí zneužil slabosti prozatímní vlády.
Je vidět, že valná část voličů nemá ponětí o parlamentní demokracii, potažmo o politice jako umění možného, spočívajícího v kompromisech. Ty tento cizinec nezná a neuznává.
Klasickými demokraty podceňované hnutí ANO se v minulém cyklu kupodivu projevilo jako životaschopné i schopné nějak pracovat ve vládě, ale neschopné přeměnit se v politickou stranu, ve které by fungovaly mechanismy tradiční demokracie. Nelze ho nazvat demokratickým hnutím, je to nejspíš volební mašinérie pro podporu konkrétních obchodních zájmů. Ale jedno je jasné - rozdělení moci mezi pravicí a levicí vůdcovské hnutí ANO prozatím rozbilo.
Osobně jsem velmi nespokojen s tím, že bývalý bolševik, zatím neprokázaný agent StB, obviněný zloděj, který možná obral EU o 50 miliónů, usvědčený lhář, manipulátor a propagátor antidemokratických opatření v naší republice, oblbnul více než 29% lidí a jasně vyhrál volby, nicméně jejich výsledek jako demokrat akceptuji. Přes jeho pokusy rozdrolit ústavní systém, který jsme tu celé poslední čtvrt století budovali.
Ovšem koaliční potenciál pana Hrabiše je velmi omezený. KDU-ČSL se jako vždy samozřejmě nabízí, KSČM tentokrát cítí svou velkou šanci, ale jediný opravdu horký kandidát je asi ten česko-japonský křikloun, který však vsadil pouze na obranu ČR před hordami z Blízkého východu a Afriky, jinak vlastně nemá žádný program. Všeobecná referenda v parlamentární střední Evropě jsou elementární blbosti, finanční odpovědnost politiků, hejtmanů, soudců, starostů mu nikdo neschválí - to je populismus připomínající Hrabiše. Natož odvolatelnost politiků - kapři si svůj vlastní rybník nevypustí.
Snaha vůdce o anti-politiku manažerského typu je vlastně jen pokus o totalitní utopii, touha vytvořit společnost, která nepotřebuje politiku a stačí jí jakýsi manažer. To v podstatě znamená nebezpečnou představu nové "státní" divize Agrofertu. Můžeme se tak i připravit na privatizaci České republiky do jedné velké firmy a pokus vytvořit si monopol neomezeného vládnutí.
Některá ministerstva (zejména vnitra a spravedlnosti), obecně i justice, se v případě důvěry vládě A. Hrabiše mohou stát důležitým faktorem v řešení obvinění za pravděpodobný podvod v evropských dotacích (Čapí hnízdo) i dalších nepravostí. O lecčem také svědčí, že navzdory tomu, že bolševici měli nejhorší volební výsledek od skončení jejich totalitní vlády, úspěšně získali křesla místopředsedy sněmovny a šéfů rozpočtového i mandátového výboru, ke kterým jim pomohl jejich bývalý člen A. Hrabiš. Podpora nestandardní vlády je nabíledni.
Je naprosto jasné, že budeme nadále svědky útoků pana Hrabiše na veřejnoprávní média a instituce. Úloha senátu se tak opět zvýší, ačkoliv by ho ten přítel ze Slovenska nejraději zrušil.
V běžných setkáních není zvláštní ta profesní i vzdělanostní pestrost 29% lidí, se kterými se v restauraci, v práci nebo na zahrádce bavíme o sportu, počasí, dětech, novinkách, sousedech a podobně. Ovšem potom někteří z nich vyrazí k volbám a zvolí cosi, co v důsledku ohrozí i je. Jenže to je pro ně příliš složitá souvislost. Pak možná zjistíme, že s touto částí společnosti si nerozumíme v základních otázkách, týkajících se svobody občanů a státních institucí.
Potenciál k získání důvěry pan kobliha normálně nemá, přece jen se u uren přes 70% volících spoluobčanů projevilo jako svéprávní lidé, ale kdo ví jak se "naši" zástupci z řad SPD a vděčné KSČM, zatím spolupracující v poslanecké sněmovně s firmou ANO, ve druhém kole projeví. Nelze úplně zapomenout ani na spojence z bývalé vlády...
