Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
MS

Darovat zvíře je stejně vhodné na Vánoce, jako k narozeninám, na Valentýna, či jenom tak, pro radost. V tom to podle mne není. Daleko důležitější je, aby darující i obdarovaný měli dobrý vztah ke zvířatům a uvědomovali si závazek, který na sebe berou.

0 0
možnosti
ZB

Plný souhlas. Živý tvor není hračka.R^

1 0
možnosti
VH

Výchova větších psů je samozřejmě nezbytná, protože ale nesnáším jakýkoliv drill, tak mám jen malého pejska, který sice na každého skáče, každého vítá, každého miluje ,ale nikdy neublíží.

0 0
možnosti
Foto

Promiňte, z těchto postojů "rostu" a to mám sama dva velmi malé pejsky:) Výchova i výcvik jakéhokoliv psa je nezbytná, protože mají ty samé psychické procesy. Ať je to čivava a nebo kavkazák:-) Samozřejmě asi nebudete dělat s čivavou obrany a samozřejmě chápu, že z malého psa asi nebudou lidi na ulici tak hysteričtí, ale i ten musí mít pravidla. Psychika psa je pro jejich stanovení nastavena a pokud je nedostane, začne hledat, kde jsou. I ten nejmenší pejsek by měl vždy poslechnout na přivolání, odvolání, odeslání na místo, odložení a měl by zvládat chůzi u nohy. Čímž nechci říct, že bych byla borec a moji psi by toto na sto procent zvládali;-D Také nemusím dril a netvrdím, že se to nutně musí zvládat pomocí drilu:) Pokud je váš pes v pohodě bez pravidel, tak máte spíš štěstí na konkrétního psa.Já mám teď z útulku postaršího pudlíka a ten celkem ochotně spolupracuje, vše v pohodě. Neublíží, nemá zuby a má 3 kg a přesto na něčem základním trvám (samozřejmě s ohledem na jeho věk). Pak mám o něco většího (5 kg) křížence pudla a nějakého teriérka. Toho mám od malička a věřte tomu, že se mi každý nedostatek ve výchově vždy hodně, hodně vymstí:)Omlouvám se. Rostu z toho, když si někdo myslí, že malá plemena nepotřebují výchovu (tím méně výcvik):-)

2 0
možnosti
JR

Jak jsem psal nahoře, jakékoliv diskuze se rád zúčastním.R^

0 0
možnosti
  • Počet článků 132
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 808x
Moje cesta se rozjela v listopadu 1989. Životem jsem šlapal se vší silou, přesto jsem sem tam uklouzl. Na něco jsem hrdý, jiné mi přináší stud. Nedá se to změnit, už se to prostě stalo. Občas jsem se ztratil, občas byl naivní, ale stále jsem zůstal sám sebou...:))))