Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Děkujeme za pochopení.
J92a93r31m83i81l25a 45Č55e15r44n41á
9. 6. 2016 14:18
Včera. Jedu na kole a z ničeho nic (jakoby z ničeho, ve skutečnosti vše má svůj důvod) mi před očima procházejí ti, kteří nedávno zemřeli a které jsem měla ráda. Jako živí, gestikulovali a mluvili přesně tak, jak jsem to znala, a mně se na chvíli udělalo nanic, že už se s nimi nikdy nikdy nesetkám.
0
0
možnosti
, ale pozor na ně...
- Počet článků 132
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 808x
Moje cesta se rozjela v listopadu 1989. Životem jsem šlapal se vší silou, přesto jsem sem tam uklouzl. Na něco jsem hrdý, jiné mi přináší stud. Nedá se to změnit, už se to prostě stalo. Občas jsem se ztratil, občas byl naivní, ale stále jsem zůstal sám sebou...:))))
