Měnová politika centrální banky USA je věčným tématem. Spojené státy jsou bez pochyby jedním z hybatelů světové ekonomiky a tak jsou rozhodnutí Federálního rezervního systému ostře sledovány. Kvantitativní uvolňování, prostřednictvím kterého podporuje Fed každý měsíc ekonomiku 85 miliardami dolarů, mělo projít redukcí již v září. To se nestalo. Další termín byl tedy s jistotou udán na prosinec. To se pravděpodobně nestane. Novým termínem je tak podle hlavy americké centrální banky Bena Bernankeho „několik nadcházejících měsíců“. Konkrétnost však nikdy nebyla vlastností centrálních bankéřů.
Světové trhy sledují napjatě každé zasedání Fedu a očekávají, co bude dál. Nadměrný tisk peněz, kterými banka podporuje americkou ekonomiku, totiž logicky snižuje hodnotu měny. Dolar je tak pro svět levnější, a pokud se pomyslné opasky utáhnou, bude zdražovat také americká měna. Především rozvojové trhy by s tím tak nemusely souhlasit.
Jak již, ale bylo řečeno, problémem je především informovanost. Vedení centrální banky (a nejen té v USA) si nechává z pravidla prostor pro manévrování a jejich kroky tak nejsou většinou dopředu s jistotou známy. Například (ne)rozhodnutí, které udělal Fed v září a měnovou politiku nechal beze změny, bylo pro trhy velkým překvapením. Od té doby se tak obecně začala vize ukončování kvantitativního uvolňování pomalu rozplývat. To, že k němu nakonec dojde je stále velmi pravděpodobné, nicméně předem se to asi nedozvíme. Americká ekonomika by na tom totiž nemusela být tak dobře, jak se zdálo. A nejen to. Také cíle, které byly Fedem vytyčeny, jako body, kdy bude uvolňování postupně ukončováno, nejsou teď zcela směrodatné. Ben Bernanke i jeho pravá ruka a budoucí hlava Fedu Janet Yellen nedávno prohlásili, že dvou procentní inflace ani míra nezaměstnanosti na 6,5 % neznamenají automaticky snížení kapesného, které banka státům dává.
Mezi trhy tak vyslalo vedení banky další nejistotu a hlavy se motají dál. Tomu nepomáhá ani politická situace a nedávná fiskální krize USA. Řešení dluhového stropu není definitivní a Spojené státy ho znovu dosáhnout 7. února 2014. Celá tahanice v Kongresu se tak může znovu (jako již mnohokrát) opakovat. Podle analytiků by však tentokrát politika neměla hrát výraznou roli. Přeneseně by však centrální banku ovlivnit mohla. Pokud se v důsledku politické krize zhorší makroekonomická data, Fed zasáhne.
A co na to eurodolar? Zatímco Fed politku zpřísňuje, Evropská centrální banka se vydává opačným směrem a snižuje úrokové sazby. A vyloučena nejsou ani záporná čísla. Dlouhodobé prognózy stále předpovídají růst dolaru. A silný. Euro by měl stlačit až na 1,20 usd / eur. Více se dozvíte zde.
