Vláda připravila a Parlament schválila reformu zaměřenou na daně, zdravotnictví a
sociální oblast. Pokud reformu podepíše prezident, od ledna
2008 bude kromě jiného platit například zpřísnění podmínek pro dlouhodobě
nezaměstnané, kteří si aktivně nehledají práci. Dávky pomoci v hmotné nouzi
se pro ně budou počítat pouze z existenčního minima, zruší se i zvýšení dávek v
hmotné nouzi o 600 korun po 12 měsících nezaměstnanosti.
Další, na co se chce vláda zaměřit, je i boj proti práci na černo. Podle posledních informací chce ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas trestat především zaměstnavatele, kteří tímto způsobem ochuzují stát o výrazné příjmy ze zdravotního a sociálního pojištění. Firmy, které budou takto někoho zaměstnávat, se dopustí trestného činu, což bude v České republice novinkou. Podle mého názoru je to opravdu krok správným směrem, protože pokud firmy nebudou černou práci nabízet, nebudou do pasti práce na černo padat například ani Romové.
Nezastírejme si, že v současné době i Romové takto velmi často pracují, a není tedy pravda klišé, že Romové pracovat nechtějí. Je několik důvodů, proč Romové pracují tímto způsobem, způsobem, který je velmi výhodný především pro zaměstnavatele, kteří na něm vydělávají o mnoho víc než zaměstnanci.
Někteří Romové, kteří se propadli až na samé dno sociálního systému, pobírají sociální dávky a zároveň si "přilepšují" prací na černo. Někdy je to pro ně jediný způsob jak zvýšit příjem. Z této práce samozřejmě jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec neodvádějí povinné odvody. Dalším důvodem je to, že mnozí z takto pracujících Romů jsou zadluženi, hrozí jim například exekuce. Pokud by tedy byli zaměstnáni oficiálně, okamžitě by jim exekutor část platu zabavil.
Rozetnout tento bludný kruh není jednoduché. Chci jen naznačit, jak je opravdu těžké se ze dna dostat. Těm lidem, kteří se rozhodnou začít znovu, by mělo být jednoznačně pomoženo. Například domluvit odklady exekucí, aby takový člověk měl motivaci pracovat dále, a ne ho srazit tím, že vlastně za práci nedostane nic. Domluvit se zaměstnavatelem kratší frekvenci vyplácení mzdy, například v týdenních intervalech.
Jednoduše řečeno: musí se začít vyplatit pracovat! A nutné je, aby se začalo i mezi Romy rozlišovat! Pokud chceme, aby mezi Romy rozlišovala majorita, musí mezi Romy začít rozlišovat i romští aktivisté a i ti, kdo jsou někdy posměšně nazýváni „pseudohumanisty“. Romové nejsou jednolitá masa. I mezi Romy jsou takoví, kteří prostě pracovat nechtějí a nikdy nebudou, a naopak jsou mezi nimi ti, kdo se práci najít snaží, ale například z důvodů diskriminace, nízkého vzdělání atd. ji prostě najít nemohou. Podle odhadů žije v ČR 250 tisíc Romů. V ghettech žije přibližně 80 tisíc lidí. I kdyby to byli samí Romové (což nejsou), kde je těch přibližně 70 % zřejmě bezproblémových Romů? O těch už majorita zřejmě jako o Romech nemluví. Ale to jsou také Romové a nálepka příživník pro ně rozhodně neplatí.
A proto prosím, opravdu rozlišujme všichni – majorita, romští aktivisté i my "pseudohumanisté"!
Psáno pro časopis Romano voďi - www.romea.cz.
