Česká média ignorují dnešní vzpomínku na oběti romského holokaustu

V polském Osvětimi-Březince se dnes koná vzpomínka na 68. výročí likvidace tzv. Cikánského tábora. Právě tento den si Romové z celé Evropy připomínají jako Památný den romského holokaustu. V českých médiích o vzpomínkových aktech po celé Evropě nenajdete prakticky ani zmínku.

Gabriela Hrabaňová, Romea.cz

Centrem piety je Osvětim-Březinka, muzeum na místě bývalého vyhlazovacího tábora, kde bylo právě v noci z 2. na 3. srpna 1944 nacisty zplynováno 3000 Romů a Sintů. Další Romové byli zavražděni v koncentračních táborech především v Chełmnu, Treblince, Majdanku, Sobibóru a Bełżcu. Jiní, jejichž počet se jen ztěží odhaduje, byli bez varování nahnáni do lesa, tam postříleni a zahrabáni. Masové hroby byly často odkryty až dlouho po válce.

Památný den romského holokaustu si dnes připomene i Česká republika v Letech u Písku položením květin u pomníku „Obětem cikánského tábora v Letech 1942-1943.

Na Slovensku na návrh poslance za OĽaNO Petra Pollák uctil Parlament oběti romského holocaustu  minutou ticha.

Osvětim (německy Auschwitz), která byla největším nacistickým koncentračním a vyhlazovacím táborem, byla založena na Himmlerův rozkaz z 27. dubna 1940 v blízkosti polského městečka Oświęcim. První vězňové - především Poláci věznění z politických důvodů - sem byli zavlečeni v červnu 1940 a byli využíváni k otrocké práci. V březnu 1941 zde již bylo registrováno více než 10 tisíc vězňů.

V březnu 1941 poručil Himmler vedle původního kmenového tábora postavit druhý rozsáhlejší kompex, který byl nazván Osvětim II - Birkenau (Březinka). Ten se stal největší koncentrační tábor pro evropské Romy. Na základě Himmlerova příkazu z 29. ledna 1943 bylo do Osvětimi deportováno zhruba 20 tisíc Romů ze Slovenska, Čech a Moravy, Nizozemska, Belgie, severní Francie, Polska a států tehdejšího Sovětského svazu. Většina z nich zahynula v plynových komorách.

Piety v Osvětimi-Březince se každoročně účastní přeživší i pozůstalí společně s politiky a představiteli romských a sintských sdružení.

Vyhlazovací politika nacistického Německa vedla podle odhadů ke smrti 0,5 miliónu Romů a Sintů z celé Evropy. Některé odhady uvádějí až 800 tisíc obětí, což činí asi čtvrtinu až polovinu romské předválečné populace.