Kde nic není, ani čert nebere

Vytáhnout politickou stranu vzhůru o desítky procent je kumšt. Shodit ji stejně dolů je zázrak. Protože při normálním fungování to snad ani nejde. A přece se stalo.

Začněme od začátku. Politická strana s dlouhou historií se po svém obnovení netěšila příliš velké oblibě. Ale dobře nastartovala. Nebylo to jen díky jejímu aktivnímu předsedovi, ale především díky mnoha nadšeným a poctivým členům, kteří se snažili pilně a s rozumem pracovat pro většinu společnosti.

Pak ovšem nastalo profesionální politikaření. Nový předseda měl na tom nemalou vinu. Aniž bych ho chtěl nějak hanět, musím konstatovat, že ho snad nejlépe charakterizoval lidový termín nemrcouch. A už to jelo. Další předseda byl čiperný klučina. Stoprocentní svazák. Stoprocentní svazáci dodnes nevymřeli. Někteří v politice přežívají už třetí desítiletí. Jsou dobře konzervovaní.

Skutečnou ránu zasadila straně demokracie „po našem“. Halasné referendum a když  byl jasný kandidát na prezidenta, tak ho vlastní poslanci podtrhli. Idealisté začali hromadně odcházet. Není tak úplně pravda, že Miloš založil novou stranu. Novou stranu založili ti, kteří nemohli současné stranické kádry ani cítit.

No, nebudeme zbytečně hodnotit pana P.  Měl své klady i své chyby. Těch kladů bylo na udržení lodi na hladině asi málo. Ale co nastalo pak, to nemá obdoby.  Poslední vládní angažmá byla katastrofa. Nemožné se podařilo. A tak jedna z tradičních stran málem vypadla z parlamentu.

Co s tím? Po posledních zprávách si nedělám iluze. Krajské konference se sešly, aby nic neřešily. To je taková tradice. Abych se nikoho nedotkl, vy byste kuchaře, který místo lahodné svíčkové uvaří šlichtu požádali aby z té šlichty udělal michelinskou lahůdku? No tak vidíte. Manažer by v této situaci odvolal pro jistotu všechen (vrcholový) personál kuchyně. Pro jistotu i na nižší (subdodavatelské) úrovni. Jenže delegáti nejsou manažeři. Asi jim uniká, že voliči jen kvůli kávě nepřijdou.

Přiznám se, že povolání náhradníků také nevidím jako bezproblémové. Z části je to stejná skvadra. A pokud nejsou další, perspektivní (což je neodpustitelná chyba), pak bude nejlepší zavřít na čtyři roky restauraci a vyškolit nové kuchaře.

Prozatím je nejdůležitější přestat ztrácet hodiny a dny volbou kandidátů a připravit několik programových bodů, které budou voliče zajímat. Pokud možno všechny, nejen ty věrné. Jinak – kdo ví?