Internet

Dopad sociálních sítí, internetových diskusí a blogů je nepředstavitelný. Vzpomeňme na možnost svolávání různých shromáždění (včetně těch kdy dívka pozve přátele na narozeniny a dostaví se stovky lidí), vtipných i choulostivých mailů omylem rozeslaných na všechny strany a dalších informačních úletů. Zmíním se jen o blogu. A pouze v souvislosti s málo vnímaným, ale neoddiskutovatelným faktem – astronomickým zvýšením IQ světové populace.

Vlastně nejde ani tak o blogy jako o dodatkové diskuze. Určitě se najde někdo kdo vypracuje jejich systematiku. Já nastíním pouze hlavní možnosti.

Tak třeba někdo napíše o tom, jak kdesi prodávají tvrdý chléb, on si vylomil zub A popíše následující anabázi. Vnímavý diskutující obratem dodá že za komunistů nebyly zavírací špendlíky. Je to úderné a nikdo si to nebude ověřovat.

Jiný diskutér zvolí osobnější přístup. Napíše, že autor dlouho kakal do plínek zato nyní trpí zácpou a to má vliv na jeho myšlenkové pochody. Automaticky připojí, že autor byl agentem stb nebo Číňanů a doma týrá sádrového trpaslíka, o čemž se každý může přesvědčit. Skrytý literát popíše na třech stranách podrobnou výrobu domácího chleba z kukuřičných vloček, čímž vyvolá lavinu příspěvků vyznavačů zdravé výživy, že kukuřičné vločky nejsou to nejzdravější, lepší je chléb z borových pilin,  samozřejmě pouze ve spojení s čajem z jedlových šišek. Vše bez éček. Pokud jsem se v příkladech špatně vyjádřil pak doplňuji, že podstata problému zmizela v nekonečnu.

Je to nápadný pokrok v obecné vzdělanosti. Staří kantoři vědí, že na kontrolní otázku „co se stane?“ odpovídaly snad celé generace stejně: „Bouchne to!“ Ale internet přinesl novou dimenzi. Takže po hodině vysvětlování proč voda neteče do kopce se nahrne hromada dotazů typu: „a proč není na Jupiteru voda, kolik vody je na Aljašce a podobné problémy“. Třídní debil jde dál, ptá se co je za koncem vesmíru a jestli voda teče tam nebo odtud. O srozumitelných věcech se nikdo bavit nebude. Budoucí odborník jim rozumí a ostatní nechápou nebo je to nezajímá. Kdysi se říkalo, že všechny důležité věci na internetu se vejdou na jedno cd. Ostatní je balast. Ale informovanost stoupá!?

Jestli toužíte po konkrétním příkladu ze života, tak si bez dovolení vypůjčím vyprávění jednoho majitele cestovní kanceláře. Chtěl vysvětlit klientovi proč je zájezd na Nový Zéland tak drahý. Odvedl ho k mapě a ukázal mu ostrov. Klient bleskurychle pochopil názornou ukázku: „Tak to je jasné, když je to až na konci světa a dál už nic není.“  (Rok 2013.)

Kde jsou ty časy kdy se znalci sportu, politiky a všeho dalšího museli scházet kvůli výměně informací v hospodách. Dnes je internet. A tam se dozvíte věci až zůstává rozum stát. Končím, jdu se bavit čtením diskusí.