Demokracie jak ji neznáte

Demokracie je nejlepší systém ze všech špatných. Proč? Asi nevíte, možná vás to ani nezajímá, ale věříte všemu co píší v novinách? Nemáte vlastní názor? Demokracie měla být podezřelá už starým Řekům. Scházet se na agoře bylo technicky možné, to dnes není, ale už tehdy bylo jasné, že jsou si všichni rovni, ale někteří rovnější. Podívejme se na naši demokracii v praxi.

Máme demokratické volby. Totiž – zdánlivě volíte kandidáty, ve skutečnosti strany. Volitelná jsou jen přední místa na kandidátkách a o těch převážně rozhoduje stranické vedení, tedy velmi, ale opravdu velmi úzká skupina zainteresovaných. Stačí si během kampaně všimnout jak atmosféra houstne.  Myslet si, že kroužkováním něco podstatného změníte je pohádka. Realitě se blíží tehdy pokud se vám podaří odhadnout volitelná místa a zakroužkujete následující. Demokratičtější by bylo kdyby bylo možné hlasy nejen přičítat, ale i odečítat. Jak to bývá v sociologických výzkumech. Na něco takového vedení žádné strany nepřistoupí nemluvě o technických obtížích.

Ona by všechno nebylo až tak špatné, kdyby jste se skutečně ztotožnili s programem strany. Jenže tu je několik jenže. Především voliči program většinou nečtou. Za druhé, volební program se dělá velmi obecný. Nejen proto, že konkrétní ani být nemůže, ale i proto aby se dal pružně tvarovat. Takže bude-li vám někdo nabízet prosperitu, růst mezd a podobně krásné věci, vzpomeňte si na sliby nekonečné lásky až za hrob, nekouření, odmítání alkoholu apod. Nemluvě o takové maličkosti, že do volebních programů se občas dávají věci, které rozpracovala stávající garnitura a je pravděpodobné, že budou splněny v příštím volebním období. Pak už zbývá jen pronést projevy a stříhat pásku.

Naši volení zástupci se usadí v zastupitelstvech a parlamentu. Nechápu proč se říká „zástupci“. Jejich hlavní činností je hlídat si posty ve stranickém aparátu aby se znovu dostali na kandidátky. To není tak snadné. Za tím účelem berou náhrady a cestují ze schůze na schůzi, takže na víc jim moc času nezbývá. Pokud to nebudou dělat tak mohou být užiteční, ale asi přijdou o pořadí. A tak i ti opravdu slušní a pracovití se časem buď unaví nebo přizpůsobí.

I já jsem se kdysi mylně domníval, že strany jsou tu od toho aby realizovaly zpětnou vazbu. Tedy sbíraly podněty od občanů a vyřizovaly na správných místech. Nejen Miloš Zeman se mýlil v politice. Zkuste požádat politika aby se angažoval v nějakém problému a brzy pochopíte. V lepším případě bude dělat mrtvého brouka, v horším...hádejte.  Na druhou stranu se musím volených zástupců zastat. Nevím proč občan volá svému zastupiteli v deset večer že na vyhrazené louce v blízkosti jeho domu hraje kolotoč. Proč nezavolá v pracovní době kompetentnímu úředníkovi, který by mu to jistě vysvětlil.

Pokud se jeden dostane do vrcholové politiky, nemá na práci vůbec žádný čas. Nepokoušejte se zjistit, proč poslanci nedodržují pracovní dobu, pijí alkohol během své přítomnosti v zaměstnání, proč dostávají náhrady za činnost kterou vůbec nemusí konat a podobně. Chce-li dítko během vyučování na wc musí občas vyslechnout kritický komentář. Poslanci se baví, čtou noviny, surfují a chodí mimo. Nedivte se, že řízení státu podle toho vypadá. Navíc někteří problematice vůbec nerozumí a je to jedno. Vy musíte být ti, kterým to jedno není. Mnohokrát jsem se bavil pozorováním zástupců lidu jak pozorně sledují kdy zvedá ruku předseda aby ji zvedli také. Tomu se říká stranická disciplína.

Nejhorší je, že když někdo setrvává v politice dlouhou dobu. Není to k ničemu protože jak známo nové koště dobře mete. Starý harcovník je spíš přítěží, jeho zkušenosti jsou dobré pouze k tomu aby se na místě udržel co nejdéle. Navíc ztrácí charakter a s věkem i soudnost. Bavím se, když nějaký politik kritizuje postoj ke gayům a sám tají milenku. Žasnu, když odborník s platem kolem sto tisíc měsíčně vysvětluje důchodci, že zdražení potravin je o pouhá tři procenta.

Někteří politici stále omílají že politika je služba. Ano, měla by být, ale není. Kdysi jsem četl, že ve Státech bývá ve vědeckém světě zajímavá praxe. Pokud odborník roste, je řazen do vyšších a vyšších funkcí. Pokud začne zaostávat, je postupně odklizen na čestné, ale méně významné místo. Nastává čas pro jeho nástupce. V bývalé Jugoslávii za Tita dostávali zasloužilí vyznamenání a odešli do ústraní. Josif asi dobře věděl k čemu je zasloužilý kmet. U nás se drží na významných postech a podle svých schopností dělají větší nebo menší škodu. Nebo jste si snad nevšimli, že kritika se vždycky objeví na ty „minulé“ a ne na ty u vesla i kdyby byli přímo směšní?

Politici jsou bílí koně skutečných vládců. Je až tragikomické jak trvají na principu, že poslanec je odpovědný především svému svědomí. Ten který by se bez stranické kandidátky nedostal ani do vrátnice parlamentu se najednou distancuje od volebního programu a přejde pod jinou fángli. Takže až budete hledat ty kteří celý život jen mění kabáty, víte kde hledat.

Absolutismus nebo totalita není dobrý vynález, ale demokracie bude lepší jen tehdy když se stanoví nesmlouvavá kritéria a ta se budou dodržovat. Ať se děje co se děje. Prozatímní úlitbou by mohlo být omezení délky i opakovaného mandátu. S pečlivým sledováním kam vysloužilí politici odcházejí. Aspoň by novináři měli co dělat.