Václav HAVEL v nás

„Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí“. Pokud by nějakého člověka, podstatu celého jeho bytí, jednání a celoživotního úsilí a díla mohla vystihnout jen jedna jediná věta, pak myslím, že uvedenou větu bude mít v naší zemi navždy „zarezervovanou“ Václav Havel. Plným právem.

Proč? Myslím, že důvod je jasný – nic totiž nemá větší váhu než to, co člověk sám pravdivě a autenticky svým životem ztělesňuje. V jednom z četných komentářů k odchodu Václava Havla se objevila slova: „zemřel člověk, který se ničeho nebál“. To je i není pravda. Je to jeden z oněch paradoxů, které patřily neodmyslitelně k osobě a dílu Václava Havla. Člověka, který se bál, že nedostojí nárokům svého vlastního svědomí, který se nikdy netajil svou vnitřní úzkostí, nejistotou, nesmělostí, pochybnostmi o sobě samém a veškerém svém konání a který možná i proto vždy vystupoval skromně, pokorně a lidsky.  Současně však také člověka, který se nikdy nebál říkat pravdu, statečně a vytrvale bojoval za svobodu a lidská práva, i když za to ve svém životě platil vysokou cenu. Člověka, který svou morální autoritu vždy používal nezištně ve prospěch druhých a který s velkou odvahou čelil represím komunistického režimu a s toutéž, a v mnohém možná ještě větší odvahou, čelil nepřátelství a nepochopení, když i ve svém prezidentském úřadu upozorňoval na to, co není v naší zemi i v různých jiných zemích světa v pořádku.  Ne náhodou byl Václav Havel nazýván zosobněním svědomí celého světa.

Nyní Václav Havel, vyslanec svědomí zemřel. Člověk velkého srdce nás tím zasáhl přímo do našich srdcí. Ta zpráva zvedla obrovskou vlnu citů. Lidé znovu vyšli do ulic, spontánně se svolali a shromáždili, aby zapálili svíce a vyjádřili vděčnost za jeho život a dílo. Slzy v očích a na tvářích mluví za vše – jsou vyjádřením lásky a úcty, něčeho, co si nikdo nekoupí za peníze. Jeho smrt v nás opět probudila to lepší v nás – znovu, tak jako k nám promlouval svým životem, k nám promlouvá svou smrtí. Probouzí naše svědomí a připomíná, že je třeba bojovat za to, aby pravda a láska zvítězila nad lží a nenávistí, i když tím můžeme někomu připadat směšní a naivní, tak jako někomu připadal směšný a naivní Václav Havel a mnozí před ním i po něm.

Václav Havel nám ukázal cestu a je jen na nás, jestli se necháme inspirovat hodnotami, které ztělesňoval. Každý můžeme na svém místě a podle svých možností udělat všechno pro to, aby bylo ve světě víc dobra. Budeme-li i my vyslanci svědomí, zůstane kousek Václava Havla v každém z nás. Nebojme se jít touto cestou, jen tak se mohou věci a svět měnit k lepšímu.

MUDr. Daniel Rychnovský