Na námitku, proč trestat jedince,

kteří mít děti ze zdravotních důvodů nemohou, lze odpovědět vcelku lapidárně: ČR má nejvíce dětí v dětských domovech v celé EU.

Re: Na námitku, proč trestat jedince,

podle toho

jak jsem sledoval hlavní linii výkladu, bych se s vámi shodl na principu. transfer peněz a přenechání výhod od těch, co děti nemají k těm co je mají. je to dobrý nápad, ale narazí na zdravý rozum. ta zvolená forma by mohla fungovat za předpokladu stejných podmínek pro všechny. ale v životě to tak nebude. trestáte ty, co děti nemají. v pořádku. ale víte proč je třeba nemají? jak zohledníte to, že někdo děti opravdu mít chce, ale ze zdravotních důvodů je mít nemůže? jak to zohledníte, přece je nechcete trestat? stačí přinést potvrzení od lékaře? znáte to, to si pak seženou všichni. nebo nemůže najít vhodného partnera. je příliš opatrný, to je jeho chyba? dochází k rozvodům, jak rozdělíte nároky mezi manžely? jistě by se dalo najít mnoho dalších překážek související třeba s osobními právy a svobodou jednotlivce. ale opakuji v principu s vámi souhlasím, jen bych zvolil jinou formu přesně opačnou. jinými slovy nesmíte nikoho trestat, ale pozitivní chování odměňovat.

Re: podle toho

jak už jsem tady několikrát na diskuzích zmínil, jsem zastáncem fondového systému ale pouze ve variantě univerzálního státního penzijního fondu, kdy ochotní občané (tedy nepovinné spoření) jsou odměněni za to, že úvěrují vlastní stát. odměna by spočívala v tom, že stát přispěje k jeho úsporám příspěvkem a hlavně dá na tyto prostředky garanci minimálního zaručeného výnosu ve výši inflace + cca 3%.

odměna za zodpovědné chování (za děti, za vzdělání apod.) se do tohoto systému dá krásně a jednoduše zakomponovat, protože vše je převedeno na peněžní plnění. příklad: dejme tomu, že reprodukční faktor (nevím jestli takový pojem existuje, ale tady to bude znamenat, že dvojice zajistí reprodukci své linie z nějakého podílu, tedy že překoná poměr natalita/mortalita, tedy 100%) dvojice s jedním dítětem je na úrovni cca 30% (nevím, nejsem sociolog, je to jen příklad), když má dvě děti už je to na úrovni třeba 80% a když má tři tak na 150%.

průběžný systém je z principu zlodějský

Ze svých vysokých odvodů platím důchod někomu jinému a sám dostanu ke stáru zlomeček toho, co odvedu. Prý solidarita. Nějak nechápu, co dostanu za to, že mi mé peníze někdo prošustruje ... Proč není výše důchodu přímo vázaná na úroveň platu a odvedené prostředky? No protože tu jsou darmošlapové a nikdo neumí zaručit, že ten vyšší příjem budou mít i budoucí generace, které budou platit důchod těm současným. Průběžný systém mohl být dobrý za Bismarcka, ale dneska je to zrůdička.

Paradoxní logika

Bezdětný pracující přispívá do společné kasy podstatně víc než ten kdo má děti a podstatně méně z ní odebírá než ten, kdo má děti. Závěr: protože jsem v produktivním věku přispíval více, v penzi dostanu méně.

Re: Paradoxní logika

Budete se divit, ale ten rozdíl není podstatný. Rodič sice zaplatí méně na DPFO, ale stejně na sociálních odvodech a více na DPH. Je statisticky doloženo, že příjem stejně starých a stejně vzdělaných osob s a bez dětí není stejný a je vyšší u osob s dětmi - z toho pramení vyšší odvod na DPH a spotřebních daních. Co se týká státního financování např. školství, dětské zdravotní péče apod., je podíl bezdětného na výchově nové generace vyčíslen na 20%. Takže plně ekvivalentní důchod v průběžném systému by měl být 20% průměrného. To, že ve svém řešení prosazuji 70% důchod pro bezdětné znamená, že 50% důchodu bude bezdětný čerpat z investic rodičů. Vložená koruna se mu tedy vrátí 2x.

No sláva, konečně to někdo převedl do ekonomiky!

"Kolik vyděláváš?", ptali se jednoho čínského rybáře. "Denně tři juany," odpověděl. "Z toho jeden půjčuji, jeden vracím a z jednoho žiji." "Jak tomu máme rozumět?", ptali se dále. "To je jednoduché. Mám děti, ty děti živím. Jim jeden juan půjčuji. Mám staré rodiče a ty také živím. Těm juan vracím. Až děti dorostou a budou se samy živit, budou zase ony mně vracet ten juan, který jim teď denně půjčuji..."

Takže bezdětní by měli jeden juan "dávat povinně do spořícího pilíře", pokud nepůjčují svým dětem. A až budou v penzi, místo dětí jim to "bude vracet ten pilíř".

Je nádherné, že i vám to vyšlo na dvojnásobek odvodů člověka, který vychovává dítě.

Re: No sláva, konečně to někdo převedl do ekonomiky!

Tak jednoduché to je a ve vládě to nikdo nepochopil. Jsou schopni zatížit rodiny dalšími daněmi a povinnostmi, zdražit výchovu dětí, ale že by opodstatněně zvýšili odvody bezdětným jim připadá jako svatokrádež. To je jeden z důvodů, proč jsem rezignoval na prosazení takové reformy v současné vládě. Současná reforma je řešení důchodů bezdětných tím, že kromě dětí rodičů budou na důchody bezdětných přispívat i ti rodiče. Prostě naprosto absurdní.

Bezděkova komise

Pane Rusý nemyslíte si, že zásadní chybou při přípravách důchodové reformy bylo vytvoření poradní komise, která je celá tvořena ekonomy a lidmi nějak spojenými s penzijnímy fondy, nebo bankami? Dle mého by v ní měli být i zástupci jiných společenských věd, jako je např. historie, politologie, sociologie, psychologie, teologie, filosofie či zástupci lékařů a pečovatelů, neziskového sektoru, lidí,  kteří o stárají o seniory, jako i zástupců rodin. Prostě zúžení reformy na ekonomickou rovinu považuji za krátkozraké a společensky nebezpečné (vývoj společnosti nelze v horizontu 30,40 nelze odhadnout. Reforma by měla vycházet z nějakých společenských hodnot ne jen ze statistiky minulosti.

Co Vy na to?

Re: Bezděkova komise

Co já na to? No že máte naprostou pravdu. Problém důchodové reformy není problém ekonomický, ale problém sociologický a etický s ekonomickými aspekty. Proto ho ekonomové nikdy nemohou vyřešit. On totiž ekonomické řešení nemá. To je jako kdyby se k člověku s infarktem sešlo konsorcium plastických chirurgů (kteří za každou transplantaci kůže dostanou dobře zaplaceno) a modrání umírajícího pacienta řešili transplantací kůže z místa na místo, podle toho, kde má ještě lepší barvu. A z našich ekonomů v komisi měl ponětí o tom, že by se mohlo jednat o infarkt, pouze ing. Rusnok. Ostatní dosud nepochopili, že uvnitř nějaké srdce je. Nevím, proč posléze začal propagovat plastickou chirurgii, buď proto, že to bylo výnosnější, nebo usoudil, že s ostatními by operaci srdce stejně nezvládl.

Ještě jedna drobnost - zadání pro Bezděkovu komisi II nebylo řešit důchodovou reformu, ale navrhnout řešení důchodů s využitím II. pilíře. To je dost diametrální rozdíl.

To je správný směr

Váš návrh je mi sympatický. Je to model, který je pružný v ohledu na demografický vývoj a zároveň nenutí budoucí důchodce zbytečně (a v podstatě nedobrovolně) riskovat na kapitálových trzích - stejně neznám fond, který by mé peníze dlouhodobě zhodnocoval stejně rychle, jako rostou v průměru mzdy ve společnosti) Je blízký konzervativnímu pohledu na svět s důrazem na rodinu a to se mi líbí - škoda, že ho neprosazují "kozervativní" strany ODS a TOP 09.

Osobně by se mi zamlouvalo, kdyby byla průběžná část důchodového systému vždy krátko, až střednědobě vyrovnaná. (v horizontu 2-3 let) Tedy celkový objem vyplacených prostředků na důchody i výše jednotlivých, konkrétních  důchodů by se každý rok odvíjela od celkového množství vybraných peněz do systému. Valorizace by nebyla tedy podle inflace ale  podle celkové částky odvedené na důchodový účet a tedy nepřímo podle růstu reálných mezd a životní úrovně i s možnou krátkodobou stagnací či poklesem.

Re: To je správný směr

To je princip důchodového koláče, kdy se důchodci přímo podílejí na okamžité ekonomické situaci společnosti. Nevýhodu má v tom, že při demografické příčině může vést k tomu, že se životní úroveň ekonomicky aktivní populace zlepší, ale důchodců poklesne. Není to tak jednoduché takový systém udělat. Z hlediska toho, že důchodce zejména v pokročilejším věku již není schopen si příjmy doplnit, jsem spíše příznicem jen minimálních dopadů neekonomických příčin na výši důchodu.

To jsou parametrické změny a ne reforma.

Sociální inženýrství ani parametrické změny důchodový systém nevyřeší.

Problémem je totiž jeho existence. Řešením by bylo maximální zjednodušení systému.

Např. systém velice nízkého rovného důchodu zajišťujícího přežití.

V ideálním případě by se měl státní důchodový systém zrušit.

Odpadli by všechny povinné platby, stát by se zbavil ministerstva s mnoha tisíci úředníky a desítek spoluplujících úřadů. Tento ideální systém je asi politicky neprůchodný.

Re: To jsou parametrické změny a ne reforma.

Zohlednění výchovy dětí ve výměře důchodu a odpočet investice do budoucí generace z vyměřovacího základu jsou systémové změny, ne parametrické. Systém rovného důchodu je rizikový z hlediska vysokého podílu lidí, kteří budou na hranici bídy, nahrazení solidárního systému fondovým ekvivalentním je velmi drahé z pohledu transformačních nákladů. Navíc snížení zátěže je pofidérní, protože místo 7000 do státního systému byste musel odvádět cca 9-10000 do fondových systémů, takže ty peníze stejně budou nějakým principem z čisté mzdy mizet.

Váš návrh je velmi dobrý, ale

úplně nejlepší důchodová reforma je žádná důchodová reforma. Systém je vypilován po dlouhá desetiletí a sotva se dá vymyslet něco lepšího, než to co je odladěno a funguje

Re: Váš návrh je velmi dobrý, ale

Vypilován je pro systém vyrovnané a nadměrné reprodukce, ne pro nízkoou reprodukci. Proto potřebuje vyztužit v tomto směru.

Takové úplné drobnosti

Do kdy musí mít člověk dítě. Tedy: od kdy bude platit zvýšenou sazbu jako bezdětný?  Kolik bude platit člověk (rodina) s pěti dětmi?     Začne znova platit zvýšenou sazbu, pokud dítě umře?   Bude platit nižší sazbu biologický otec (s minimálními alimenty), nebo nový manžel (druh), který děti fakticky živí i vychovává ("oženil se na čtyři děti").  Dtto "macecha".  Jak by na tom byl člověk, který si to dítě pořídí skoro v 60 (a zajistí ho)

Jo, jo - v průměru se to počítá dobře, ale život je květinka košatá.

Re: Takové úplné drobnosti

Na všechny tyto otázky jsou odpovědi, ale prostor je pro to tady malý. Stručně - rozdíl sazeb v době péče o dítě, proto je odpočet 2x vyšší nez snížení z titulu finanční investice. Rodině s 5 dětmi by se vyměřovací základ snížil o 50% např.

Pokud dítě zemře, nemá s ním člověk dále investice, odpočet se neuplatňuje. slevu může uplatnit biologický otec, pomocí minimální výměry alimentů lze finance přesměrovat k vychovávajícímu otci. Pořídídi-li si ho v 60 letech, uplatní si snížení vyměřovacího základu až do důchodu a pak si ho uplatní matka.