Smrad přichází z Hradu – část I

O svobodě kouření v restauracích a globálních změnách klimatu - na pokračování                             

       Rád bych zde ukázal, jak podivné názory uzrávají někdy na pražském Hradě a jak mohou ovlivnit veřejné mínění i zasáhnout do legislativního procesu právě proto, že se důsledně zaštiťují bojem za svobodu, bojem proti všem těm podivným, temným silám, které nám touží u nás v Evropě (resp. globálně) diktovat. Konzistentnost názorů pana prezidenta V. Klause a jeho nejbližších spolupracovníků je obdivuhodná, i když se zabývají zdánlivě úplně jinými problémy. Byl bych rád, kdyby tento článek pomohl pootevřít oči…

     První překvapení přišlo neočekávaně v únoru 2007 v článku Petra Hájka, mluvčího pana prezidenta, nazvaném Boj proti kouření  je boj proti svobodě. Ten přinesl  dvě objevné teze:

     1.      Vliv kouření na úmrtnost (a fatální choroby) dosud nebyla prokázána a ani to současnými metodami prokázat nelze.

     2.      Boj proti kouření je boj proti svobodě a vychází hlavně z evropských, našich a nově i unijních politických institucí, zákonodárných sborů a medií. Je součástí levičácké války proti všem formám individuálních svobod, proti svobodě jako principu. Kuřákům v Evropě zvoní hrana, a ty, svobodomyslný čtenáři, se neptej, komu zvoní. Zvoní tobě…

     Zbytek těžkopádných a pochybných formulací má obhájit výše napsané teze a slouží v podstatě jen k obveselení čtenářů. Netřeba se jimi hlouběji zabývat. (Doporučuji přesto vyhledat: MFD 12. 2. 07, A8, Hydepark.)  P. Hájek téměř sebemrskačsky, i když s výčitkou citoval pana redaktora Karla Škrabala: „Zase se dočkáme ideologických žvástů o svobodě smrdět.“  Protože jde o formulaci obzvlášť vydařenou, dovolím si ji použít a omlouvám se panu Škrabalovi, že bez jeho dovolení. Celý článek P. Hájka vyvolal obecné veselí (zvlášť u lékařů), několik vtipů a zdálo se, že vše vyšumí do ztracena. Jaký omyl…

     Přesně o tři týdny později na stejném místě MFD můžeme nalézt článek pana Jiřího Schwarze jr.  z Liberálního institutu Nejde jim o nekuřáky, diktovat chtějí! Ten překvapivě rozvíjí názory hradního mluvčího. Jen samotný titulek stojí za to! Představte si, o nekuřáky vůbec nejde (kdo ví, jestli si v inhalování cigaretového kouře nelibují), ale jakýmsi temným silám dělá moc dobře diktovat! Jsem zděšen a chci vědět, o koho jde. Ale teprve v samotném závěru se dozvídám:  „Chtějí-li bojovníci proti kuřákům i nadále pokračovat ve své spanilé jízdě Evropou, měli by konečně přiznat, o co jim opravdu jde. Přiznat, že jejich cílem není chránit nekuřáky, ale diktovat soukromým vlastníkům, co dělat se svým majetkem, a nekuřákům, jak se chovat ke svým plicím.“ Takže teď už mám jasno. Jde o bojovníky proti kuřákům, kteří objíždějí Evropu  a chtějí diktovat kuřákům i nekuřákům a především pak soukromým vlastníkům ... Zdá se, hlavně nekuřáci by měli být vděčni, že se jim někdo snaží otevřít oči a uchránit je od diktátu, jak zacházet se svými plícemi.  Zajímavé, že J. Schwarz jr. se vyhnul tomu, aby tyto temné síly považoval za levičácké. Že by to byla jen hradní specialita? Nebo na to zapomněl?

     Jinak se autor blýskl názornou ilustrací chápání pojmu svoboda v  případě kouření. Tvrdí, že heslo „tvoje svoboda kouřit končí u mého nosu“ neplatí. Je to, říká, parafráze na známé heslo liberalismu “tvoje svoboda mávat pěstí končí u mého nosu“ a tvrdí, že ani toto heslo nemá obecnou platnost.  „Pokud by mělo bez výjimky platit, nemohl by např. existovat box.“  Pokusím se shrnout (i když mi to nedělá žádné potěšení) jeho verbální eskamontáž: Pokud si (svobodně) obléknu boxerské rukavice a vstoupím do ringu, dávám tím jasně najevo, že jsem ochoten nechat si (svobodně) otloukat svůj nos. Z toho pro J. Schwarze jr. vyplývá, že pokud vstoupím do restaurace (kterou majitel prohlásil za kuřáckou – má na to podle něj plné právo), jsem povinen vdechovat při jídle a vlastně kdykoliv smrad z cigaret a potažmo samozřejmě jakýkoliv jiný smrad, který je sympatický majiteli restaurace. Když se mi to nelíbí, mám právo svobodně do restaurace nevstoupit a jít jinam. Pokud by někdo namítal, že smrad by v titulku měl přicházet i z Liberálního institutu, pak má samozřejmě pravdu. Pro stručnost nechme nadpis, jak je.

     Za přínosný lze v této souvislosti považovat pokus J. Schwarze jr., kterým reaguje na nekuřáky, tvrdící, že doplácí na léčení kuřáků ( www.libinst.cz/clanky.php?id=723). Říká: „Pokud by to byla pravda, byl by to pádný argument proti kuřákům“, protože nekuřáci by nedobrovolně dotovali léčbu kuřáků. To však není pravda. Odhady a propočtem dochází k následujícím číslům: V r. 2007 byly příjmy do státního rozpočtu (spotřební daň z cigaret) asi 37 mld. Kč, náklady na léčení 26 mld. Kč, tzn. celkový příjem do SR 11 mld. Kč.  Zde autor zavádí do výpočtu jakousi úmrtní korekci spočívající v tom, že se kuřáci dožívají nižšího věku a tudíž šetří prostředky SR (v průměru přes Kč 600 000 u každého předčasně zesnulého kuřáka a přes 1,3 mil. u kuřačky  při průměrném zkrácením života o 15 let) a dochází k úspoře asi 21,7 mld. Kč. Celkový efekt je tedy plus 32,7 mld. Kč (21,7+11). Říká: „Ačkoliv jde pouze o odhad, svou výší jasně vyvrací domněnku, že stát na kouření  finančně prodělává. Právě naopak. V roce 2003 činil tento zisk státu 25,5 mld. Kč. Za těch pár let vzrostl o více než 7 mld. Kč. Pokud chtějí protikuřáčtí aktivisté diktovat lidem, co mají v soukromých prostorech typu restaurace dělat, měli by pro takovou činnost alespoň používat pravdivé argumenty.“

     Rozumím tomu tak, že pan Schwarz jr. hodnotí situaci i trend pozitivně, že jen idiot by mohl bránit lidem v kouření, když málo co přináší do SR takový tučný profit. Z toho vlastně dvě třetiny představují úspory vyplývající z předčasných  úmrtí kuřáků. Je to vlastně takový pěkný příklad svobodného podnikání, i když v tomto  případě státního. Co se týká autorem vyžadované pravdivosti argumentů, nevím, proč pan Schwarz jr. nezahrnul do výpočtu fakt, že pokud přestanou napravení kuřáci kupovat cigarety, začnou kupovat něco jiného. K žádnému zvýšení vlastních úspor nedojde, mně můžete věřit. Jsem napravený kuřák. Obnoví se chuťové kalíšky a začnete nakupovat kaviár, šampaňské, obrazy, pojedete na luxusní dovolenou atd. To nepochybně vygeneruje další příjmy do SR. Možná, že by se J. Schwarz jr. mohl pokusit kvantifikovat, jak velkou kapacitu léčebných zařízení kuřáci zaberou, kolik to vyžaduje investičních nákladů a kolik to přináší problémů celému zdravotnictví. Slušné by bylo, kdyby se pokusil alespoň odhadnout, na kolik nás kuřáci přijdou na nemocenské.

     Za povšimnutí však stojí způsob, jakým autor elegantně a účinně potřel zmatené názory pana hradního mluvčího ohledně nemožnosti prokázat škodlivost kouření. 

Na závěr této kapitoly doplním motto celého článku. Je jakousi mou parafrází na parafrázi citátu J. Donna, kterou stvořil P. Hájek a která je uvedena na začátku.

Motto:

Až ti vedrem podklesnou kolena / V uších ti poprvé zahučí / A v kouři budeš mhouřit oči                 Dám ti radu

Neptej se odkud přichází ten smrad! / Přichází z hradu

(Pokračování v části II)