"Klaus je frajer" - amnestie je správná věc

Věřím, že panu prezidentovi ta pozdravení "Klaus je kádr" či "Klaus je frajer" dělají opravdovou radost. Jsou od těch, kteří vycházejíce z kriminálu dokážou s vděkem ocenit jeho velkomyslnost a se slzou v oku cosi vykřikují či dojatě vzlykají se jménem pana profesora na jazyku. (Až na jednu nešťastnou paní, která před vězením s pláčem něco či někoho proklínala a vzlykala, že ona chtěla ve vězení zůstat.) Vděk z nich přímo sálá. Stejný vděk ovšem zasluhuje i celá vláda, najmě pak páni premiér a ministr spravedlnosti. I my, občané,  jsme dojati. Víme, že jde nejen o akt vyvolaný šlechetným srdcem, ale i o akt podpořený hlubokou zkušeností a především nezměrnou moudrostí. Důsledky rozhodnutí nejsme schopni dohlédnout. I pan profesor míní, že to bude nějakou dobu trvat, než se v tom všem trochu zorientujeme. Nejen my občané, ale i policie, soudy, záchytky, pracovní úřady, příští vlády, příští prezidenti…. Byl to vskutku milý dárek novému prezidentovi, na který nejspíš ani ve snu nepomyslel. Kdo asi bude tím novým šťastným...?

I já, v okamžiku, kdy jsem se dozvěděl celý rozsah amnestie, jsem podlehl vzrušení (srdce se mi rozbušilo) a jal jsem se pídit po dostupných informacích. Zpočátku se mi nedařilo, ale po horečném pátrání na internetu a shánění novin jsem se postupně dopracoval k základním informacím. (On sám pan profesor toho z vrozené skromnosti moc neřekl. Nechce být oslavován. Dává spíše přednost klidu někde v ústraní při studiu a korekcích všech vědních a uměleckých oborů …). Jedno z prvních komplexnějších vodítek mi poskytl ředitel jeho politického odboru pan Jakl  na  lidovkách.cz  už někdy 3. ledna a stálo to za to. Věřte, nevěřte, oni se o amnestii radili „…v širokém kruhu tří lidí“. Samí zkušení odborníci to byli. A ne že by tomu věnovali jedno dopoledne.

Pan Jakl píše: „Byl jsem osobně podporovatelem amnestie mnoho měsíců, ne -li déle“ a dodává: „Zdálo se mi, že je už konečně třeba něco nahlas říci k současné praxi policie, státních zástupců, soudců a také zákonodárců ve věcech trestního práva…“.

Ptám se sám sebe. Kdo vlastně amnestii inicioval? Pan profesor nebo pan Jakl? Možná ten nápad dostali současně. Snad nám to někdy řeknou… Tak dlouho (ne-li déle) se o tom radili a stálo to za to. Řeknu vám, člověk žasne, co tihle chlapi s těmi minimálními prostředky, kterými disponují, dokážou.

Pan Jakl dále sděluje, že o motivaci pana prezidenta neví nic, ale co se jeho týče, tak jde o to, “…projevit slitování nad těmi, co by za svá drobná selhání jinde ani do basy nešli a dostali tak maximálně pokutu či napomenutí. Jsem rád, že se nakonec pan prezident pro ni (amnestii) rozhodl. Měl pro to jistě své důvody, vyhlášení amnestie je ryze individuálním aktem. Jeho důvody byly určitě odlišné než moje, ale mé byly tyto:

Amnestie je stabilním článkem našeho ústavního systému. A nejen našeho, ale všech známých demokracií. Není správné ji nadužívat, není správné ji dávat očekávatelně v pravidelných intervalech a není správné s její pomocí řešit stav vězeňství. (Cítím přímo, jak její množství bylo odměřováno na lékárnických váhách.)

Smysl amnestie je v něčem jiném. Jde o mimořádný krok pro mimořádné chvíle. (Já dodávám: A pro mimořádné osobnosti…)  A je to příležitost, jak říci něco zásadního o našem trestním právu a o justiční praxi. Prezident v našem ústavním systému nemá zákonodárnou iniciativu a nemůže tedy navrhovat zákony či jejich změny. Ani zákon trestní. Nemá ani pravomoci metodicky řídit vyšetřovací a soudní mechanismy. Což je dobře. Amnestie mu ale poskytuje pádný nástroj k tomu, aby na tato témata sdělil, co si o nich myslí.“

Já tomu rozumím, ale jsou tací, kteří nechtějí rozumět. Rozčilují se, zvyšují hlas (hlavně pan Zaorálek), vyhrožují či nejapně vtipkují. Pan Jakl to formuluje bez zaváhání a zcela přesně: Ano, amnestie poskytuje prostor, aby pan prezident mohl sdělit své názory. Nemá smysl se bavit s celou tou soudcokracií a zákonodárci. Prosit je, klnout jim – oni stejně neposlouchají a dělají si co chtějí. Kdyby měl tu pravomoc, tak by ty zákony udělal sám a lépe. No ale  nemá ji. Ani navrhovat je nemůže, dokonce ani změny. Tak co může dělat…? Ať ti chytráci řeknou… Ale jak jsem říkal, nejde jen o to sdělit svůj názor na ty vyšetřovací a soudní (řádně nastavit i řídící) mechanismy (myslím, že tohle si celá ta slavná justice bude šeredně dlouho pamatovat), jde i o to, projevit tu špetku soucitu s těmi, kteří se (většinou ne vlastní vinou) dostali na šikmou plochu a u příležitosti odchodu z úřadu jim poskytnout férovou šanci na nový krok do života levou nohou a s čistým štítem. Mrzí mě, že veřejnost (a bohužel ani ta právnická) to vesměs nechápe. Ale to se mění k lepšímu. Ocenil jsem názor pana profesora Knížáka, který říká: „Je jasné, že mezi 7000 propuštěnými se určitě najde několik desítek případů, které by nemusely být amnestovány, ale něco takového nelze nikdy vyloučit. I ten sebelepší zákon, i to sebelepší nařízení užitečné pro společnost může nějakému jednotlivci ublížit. Svět není černobílý a veškerá plošná nařízení mají svá slabá místa – s tím inteligentní společnost samozřejmě počítá.“ Sám bych to lépe neřekl. My se přece chceme považovat za inteligentní společnost a počítáme s tím. Pár jednotlivců, kterým by snad amina* měla ublížit, nemůže být přece důvodem nějakého váhání. Dále profesor nesmlouvavě demaskuje opozici a ukazuje důvod, proč ji zachvátila vlna hysterie (s hořkostí připouštím, že teď bohužel zachvátila i podstatnou část koalice): „Strach, který opozice a jí sloužící média pociťují z návratu Václava Klause do možného politického života, se úměrně s blízkostí k tomuto kroku mění v hysterii.“  Abych také s něčím originálním přispěl do mlýna, tak bych chtěl opravit v té poslední citaci takovou maličkost (snad se profesor Knížák nebude zlobit), prostě jen ve formulaci… no drobnůstku…já bych místo „úměrně“ spíš napsal „nepřímo úměrně“…. No ale teď zas nevím, jak to pan profesor myslel (jestli ta hysterie už třeba nemizí…). Tak nevím…spíš to nechám, jak to je.

Zvlášť si mi líbí jeho moudrá rada, abychom všichni prezidentův novoroční projev četli s pokorou a úctou (pan profesor dobře ví, co je pokora a úcta), protože šlo o nejsilnější novoroční projev od roku 1991 (ano, už díky té amnestii o tom stěží někdo pochybuje). Sám jsem si četl ten projev několikrát (a doporučuji to všem). Mám dojem, že teď všechno chápu tak nějak realističtěji a mám silný dojem, že se mnou už nikdo manipulovat nebude.

Teď jsem právě ve zprávách letmo zaslechl pana prezidenta, který prohlásil (interpretuji volně), že veškerý poprask není kvůli amnestii, ale kvůli němu. Veřejnost je bohužel zase zmanipulovaná a on děkuje všem statečným, kteří si uchovali zdravý rozum… Hezky to řekl, úplně tu hysterii vysvětlil a tak potvrdil stoprocentně slova pana profesora Knížáka.

Vypouštím původně zamýšlenou část svého sondování situace v restauračním zařízení, protože se ukázalo, že oba páni profesoři měli naprostou pravdu. Veřejnost je zmanipulovaná. Nechutné vtipy a bláboly jako „..udělali nějakou chybu, protože se jim do aminy* nevešli Kožený s Krejčířem…a tak to ještě prezident chce dorazit individuálními amnestiemi…“,  „…Klaus nemá Peakovou rád a vyrazil ji z MO, protože prý nemá potřebnou kvalifikaci (neumí zpívat) a teď ji chce úplně zničit i s její koncepcí boje proti korupci…“,  „…už nemají nikoho na ministra obrany a tak museli otevřít kriminály… tuneláře zas potřebujou, protože ve vládě nejsou žádní schopní ekonomové a navíc hned zapadnou do kolektivu. Všichni se dobře znají… Proto je také nutné, aby měli čisté trestní rejstříky..“ atp. atp. Snažil jsem se věcnými argumenty přesvědčit přítomné, aby začali používat zdravý rozum a nenaslouchali našeptávačům, ale pak náhle vznikla nějaká strkanice a v ní jsem bohužel musel argumentaci přerušit a rychle opustit lokál. Stydím se přiznat, že jsem přitom nestihl zaplatit.

Ale jak jsem řekl, situace se lepší. Teď jsem někde na internetu zahlédl zprávu, že i pan kardinál amnestii vítá. Tak už jsme tři…

*/  amina….familiární výraz pro amnestii

Pokračování příště