"Navzdory současnému stavu věřím, že v mladých lidech zraje semínko revoluce." - Toho bych se bál. Politice nerozumí, nechápou společenské a ekonomické zákonitosti, nechají se snadno zmanipulovat.

Co já vidím mladé lidi, tak spíše mají plnou pusu vznešených ideálů například o ochraně životného prostředí, ale nejsou ochotni si odříci nejmodernější elektroniku, luxusní oblečení, dovolené u moře apod.

Přžitom ochrana životního prostředí začíná právě u snížení osobní spotřeby.

Připadají mi, že by rádi měnili svět proto, aby při té změně byli středem pozornosti, aby měli pocit bojovníků, ale potom natáhnou ruku ke svým rodičům pro peníze, které ti rodiče vydělali v tom ošklivém světě, jenž jim (těm mladým) připadá tolik nesnesitelný.

Neumím si představit studenty sociologie a politologie, že by byli ochotni přinášet oběti, které by byly pro nápravu světa nezbytné.

Salonní revolucionáři, ale skutek utek.

Zajímavá by byla analýza toho, jak ta usilování o lepší svět dopadala.

Do politiky se volili lidé, kteří už si něčím v životě prošli a měli šediny a byli rozvážní... Proč se tak v posledních letech prosazuje, aby mladí měli zájem o politiku? Že by se lépe upláceli a lépe se s nimi manipulovalo?