Možná zfalšovaný průzkum. Číslo se totiž jeví až příliš vysoké. Pokud se totiž někomu podařilo zcela prošustrovat důvěru a popularitu v krátké době, je to Miloš Zeman. Úřadující prezident České republiky je doslova rekordmanem. Jeho předchůdce, Václav Klaus, ztratil důvěru skoro až v konci svého desetiletého mandátu svou skandální a politicky nesmyslnou amnestií.
Prezident republiky je podle ústavy politicky neodpovědný. Zeman ti proto logicky vysvětluje, že odpovědnost je věc, kterou se nemusí ve svém úřadě zabývat. Problém je, že čeští občané tento výklad ústavy nesdílejí. A přiznejme, že právem. Ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře, Hynek Kmoníček, odporuje tvrzením, že je Zemanovi všechno fuk. „Prezidentu Miloši Zemanovi není lhostejné, že podle průzkumu mínění ztrácí důvěru české veřejnosti“, řekl v rozhovoru pro Českou televizi. Kmoníčkovi nepochybně nikdo neuvěří, zvláště poté, co americký Washington Post napsal, že Zeman je faktickým mluvčím Kremlu. „Prostě poskok. Prostě to v Moskvě zařídili“ si asi myslí Američané.
Do mlýna přihodil další zrníčka bývalý přítel Miroslav Šlouf. Ten ve své knize „Jak se dobývá Hrad“ Zemana rozhodně nešetří a nepochybně si už Zemanovi právníci brousí ostří svých per, aby hbitě podepsali žaloby na ochranu osobnosti s návrhem tučné náhrady za utrpěnou nemajetkovou újmu. Jen aby se ten Šlouf ale nevytasil s pádnými důkazy. Nebo dokonce s dalšími dosud neznámými fakty. Šlouf ve svých 68 letech je politicky zřejmě už odepsaný, jeho pověst byla v médiích vždy řádně, programově a důkladně ničena a mnoho se mu už ublížit nedá. Tak mluví a píše.
Jednání Zemana ale České republice a jejím občanům rozhodně ubližuje. Zdá se, že po odchodu Václava Havla si Hrad podávají politické maškary, nikoliv státníci. Možná i voliči by měli zapřemýšlet, zda příliš nepodlehli volební prezidentské propagandě. Takového prezidenta, jakého nám dnes Zeman představuje, si rozhodně nezasloužíme. Hrad se stal ostudou státu.
