Ukradená písnička XXV. – Whatever

I taková skupina jakou je Oasis se na vlastní kůži přesvědčila, jaké to je chodit po soudech a zpovídat se z plagiátorství.

Když vydali šest dní před Vánoci roku 1994 manchesterští britpopoví Oasis singl se skladbou Whatever, ani zdaleka nemohli tušit kolik radostí a strasti si s tímto hitem užijí. CD singl vyšel u Creation Records a krom Whatever je na 7“ promo disku i skladba (It's Good) To Be Free. Autorem skladby byl v roce 1994 uveden Noel Gallagher.

Hit Whatever bodoval hlavně na Britských ostrovech, kde dosáhl na bronzovou příčku singlové hitparády. Prodejnost dosáhla čísla 553 000 prodaných nosičů, což je na dnešní dobu úctyhodné číslo.

Song Whatever byl použit i v reklamách, za což autor skladby Noel Gallagher dostal nemalé peníze.

Např. reklama na Coca Colu v roce 2011 je celá o Whatever (trochu i o Coca Cole).

V italské reklamě z roku 2011 na Vodafone je taktéž „Gallagherova“ skladba Whatever.

V roce 1995 zažaloval britský hudebník a herec Neil Innes skupinu Oasis za krádež jeho songu How Sweet To Be An Idiot, který vyšel v roce 1973 na stejnojmenném albu u United Artists. Autorem skladby je Neil Innes.

Innes v dřívějších létech působil u skupiny The Bonzo Dog Doo-Dah Band a později v parody bandu The Rutles. A na albu Archaelogy  z roku 1996 od The Rutles je i písnička Shangri-La, kde The Rutles parodují slavné album Beatles z roku 1967 Sgt. Pepper's Lonely Hearts Club Band. Na začátku skladby si The Rutles trochu „píchli“ do Oasis.

Soud s Oasis dopadl pro Innese dobře. Musel být připsán jako spoluautor k hitu Whatever, z čehož mu plynou nemalé peníze na tantiémech.