Criss Oliva – příliš mladý na smrt.

Právě dnes uplynulo 18 let od tragické smrti jednoho z nejgeniálnějších světových rockových kytaristů Christophera "Crisse" Michaela Olivy, kteréhož to krátký muzikantský život byl spojen s progress metalovou skupinou Savatage.

Criss Oliva se narodil 3. dubna 1963 v Pompton Plains, jenž je součástí amerického města New Jersey v rodině klavíristy. Jeho family se velice často stěhovala po Státech. Jeden z jejích krátkých pobytů byl i v Escondido v Kalifornií, kde se mladý Criss začal více zajímat o hudbu díky prostředí, které tam na něj mělo nemalý vliv. Poslouchal zde hodiny různé kapely od Kiss přes Black Sabbath až po Bad Company a taky se je pokoušel hrát na kytaru. Zjistil tehdy, že některé kytarové riffy zahraje s obtížemi, proto začal improvizovat a skladby mírně pozměňoval. Když se v roce 1976 Olivovic family přestěhovala na Floridu do města Dunedin, začal hrát se svým starším bratrem Jonem v rodinném bandu za domem v kůlně na nářadí. Jon hrál na kytaru a Criss na baskytaru. Již tehdy se Criss projevoval jako velice nadaný muzikant, který si sám psal hudbu. Ve škole pak založil band Tower, který se v roce 1978 spojil s Jonovým bandem Alien a vznikla tak skupina Avatar. Skutečná historie Avataru se však začíná psát až v roce 1980, kdy se ke skupině přidává bubeník Steve Wacholz. Jon a Criss začínají psát vlastní skladby, které skupina hraje na koncertech. Mezi jinými to je Holocaust, kterou později nahráli na debutním albu Savatage Sirens. V roce 1981 se k Avataru přidává baskytaristy Keith Collins a tato sestava již vydrží až do posledních hodin skupiny. Ve stejném roce odehrají „Olivovi“ a spol i jeden koncert u Clearwater clubu, když na parkovišti před klubem rozjíždějí koncert skladbou Firestorm. Dalšími zajímavými kousky na vystoupení jsou Crazy Train od Ozzyho Osbourna a Eruption spojená s You Really Got Me, kterou přepracovali Van Halen. Jednou z dalších v pořadí byla i vlastní věc Devastation, kterou zařadili později Savatage na své 4. album Hall of the Mountain King.

V roce 1983 vydávají Avatar u Par Records své první 7´´ EP pod názvem City Beneath the Surface. A strana singlu obsahuje skladbu Sirens, která vyšla ještě ve stejném roce pod značkou Savatage na stejnojmenném albu. Celkově bylo vydáno 1000 kopií tohoto singlu. 25 ks bylo vylisováno coby žlutý vinyl (dnes velice ceněná rarita) a 975 jako klasický černý.

Jenže z důvodů stejného názvu s jiným bandem Avatar museli Criss s Jonem své hudební dítě přejmenovat. A tak napsali na prázdný papír velkým Avatar. První „S“ přidali po vzoru slavných Kiss, a protože Jon namítal, že Savatar zní jako jméno pěkně blbého dinosaura, navrhla jedna z manželek muzikantů koncovku „GE“ namísto „R“, a tak vznikl název Savatage.

První album Savatage Sirens vychází 1. listopadu 1983. Deska je nahraná ve stejném složení jako EP Avataru a krom již zmiňovaných skladeb Sirens a Holocaust je na něm například svižná polobalada I Believe. Jako celek zní tento debut velice syrově, ale již na první poslech je zde cítit energie a invence, kterou bratří Olivové v sobě měli.

V následujícím roce vypouštějí Savatage do světa EP pod názvem The Dungeons Are Calling u nezávislého labelu Combat Records. Maxi singl je natočen ještě v lednu 1983 v Morrisound Studios v Tampě na Floridě a obsahuje vesměs skladby z éry Avataru. Jsou jimi např. The Dungeons Are Calling, City Beneath the Surface nebo The Whip.

Následovník prvotiny vychází 20. května 1985 a dostává název Power Of The Night. Album bylo již nahrané v Bearsville Studios v New Yorku a vyšlo pod křídly Atlanticu. Deska jako celek pokračuje v načatém metalovém trendu, který zrovna letěl světem. Je zde cítit vliv evropských kapel, které hrály NWOBHM, ale hlavně zde vyniká Crissův kytarový um. Vinyl otvírají takové pecky jako Power Of The Night, Unusual anebo Warriors.

Na konci roku 1985 střídá na basovém postu Keitha Collinse Johnny Lee Middleton a takto obměněný band se pouští do nahrávání další řadové desky. Ta vychází pod názvem Fight for the Rock 30. června 1986. V historii Savatage lze album zařadit spíše mezi ty podprůměrné. Neobsahuje žádnou mimořádnou kompozici. Celý vinyl otvírá stejnojmenná Fight For The Rock, která se rozjíždí do celkem svižného tempa. Další songy už ale příliš neboří metalové žebříčky. Skupina vyráží na turné jako předskokan slavných Kiss, Metallicy a Motörhead.

Jiné kafé už je následující eLPíčko Hall of the Mountain King, které se objeví na pultech obchodů 28. září 1987. V historii Savatage se jedná o jedno z nejpovedenějších a zároveň kritiky uznávaných alb. Dunivá, šlapající basa, neskutečný "ječák" Jona Olivy a nadčasové Crissovy kytarové sóla. To je vizitka Savatage v roce 1987. Důkazem budiž songy 24 Hours Ago, Beyond the Doors of the Dark, Strange Wings (jako host si ve skladbě zazpíval Ray Gillen, který zemřel ve stejném roce jako Criss) nebo titulní Hall of the Mountain King. Na koncertní štaci se jako druhý kytarista objevuje Chris Caffery, který se v roce 1989 stane plnohodnotným členem Savatage.

V nastoleném trendu vysoké kvality pokračuje i následující dílko Gutter Ballet, které vychází 1. prosince 1989. Opět se jedná o skvělé album velice vysoce ceněné jak ze strany fanoušků Savatage, tak ze strany odborné kritiky. Criss Oliva se na něm předvedl ve své vrcholné formě. Co skladba, to geniální kytarový motiv vyšperkovaný skvělým sólem. Z pohledu Crisse Olivy mu toto album sedlo asi nejvíce. Již úvodní Of Rage And War nebo následná titulní Gutter Ballet nenechá nikoho na pochybách, kdo vládne 6 strunám. A což teprve sóličko v instrumentální skladbě Temptation Revelation, kterou v pomalém tempu rozjíždí na klavír Jon Oliva. Následující polobaladická When The Crowds Are Gone dá všemu korunu.

V roce 1991 se pouštějí Savatage do nahrávání koncepčního dílka Streets: A Rock Opera. Pro natočení desky budiž inspirací novela producenta a skladatele Paula O'Neilla, jenž je sbírkou krátkých textů o ztracených duších v nočním New Yorku. A i když text alba není založen na reálných událostech v životě kapely, Criss a Jon se s materiálem ztotožňují. Deska obsahuje mimo jiné nadčasové songy jako Jesus Saves nebo Tonight He Grins Again (na klávesy zde hraje John Zahner z kapely Crimson Glory), kde se Criss Oliva na kytaru opravdu vyřádil.

Po následném turné opouští řady Savatage Jon Oliva a na jeho pěvecký post se staví Zak Stevens. Jon však zůstává stále v kontaktu se svým bratrem Crissem a nadále se podílí na komponování nových skladeb pro Savatage.

Pro následné album Edge of Thorns, tedy krom Crisse a Paula O'Neilla, píše songy taky Jon Oliva, i když už ne jako řadový člen skupiny. Deska vychází 6. dubna 1993 a jedná se o nejzásadnější album v historii bandu. Titulní Edge of Thorns se stává největším hitem Savatage. Kytarově se odvázal Criss ve skladbě Lights Out. Svižná palba, která nenechá v klidu žádnou umělou endoprotézu. Mimořádné sólo z Crissova hudebního šuplíku vše jen podtrhuje. Taktéž v polobaladické progresivní hitovce Follow Me vyniká virtuozita mistra Crisse Olivy.

Savatage jsou na vrcholu a i když světový metal drtí vlna grunge, skupina si na návštěvnost na koncertech stěžovat nemůže.

17. října 1993 odjíždí Criss se svou ženou Down Marae Oliva do Zepherhills na Floridě na Fourth Annual Livestock Festival ve své Mazdě RX-7. Kolem 3 hodiny ranní do nich čelně narazí kamion s opilým řidičem, který náhle vybočil ze svého jízdního pruhu a v protisměru sestřelil právě jedoucí auto. Criss je mrtev na místě. Down je odvezena do Všeobecné nemocnice v Tampě, kde následně umírá. Řidič, který nehodu zavinil, je odsouzen na 18 měsíců nepodmíněně.

Svět tak přišel o mimořádně nadaného kytaristu a skladatele, který měl před sebou ještě celou hudební kariéru. Bylo mu pouhých 30 let.

Smrt Crisse zdrtila nejen fanoušky Savatage, ale hlavně jeho bratra Jona. Ten se psychicky zhroutil a v nastalých depresích se začal přejídat, což vedlo k tomu, že přibral neskutečně na váze. Po několika měsících, kdy byl až po krk v depresivních sračkách, se Jon rozhodl natočit další album Savatage Handful of Rain (1995). Na něj umístil i skladbu Visions, kterou složil Jon Oliva společně s Crissem. A práce na této desce mu částečně pomohla k tomu, že se dostal zpět do reálu. Nadváhu se mu už o moc snížit nepodařilo.

…a takový byl Criss Oliva.

Další odkazy:

Interaktivní encyklopedie rocku