Doma v Gurgaonu – vedro, psi a troubení

28.10.2008 Hned na letišti mi Ondra koupil sim kartu indické společnosti AirTel.

výhled z balkónuJitka

Musela jsem vyplnit papíry – trvalé bydliště, bydliště v Indii, telefon na někoho blízkého, atd. Samotná sim karta 600 rupií, kredit 300 rupií (na české koruny vydělit cca 2,5). Ušmudlaný prodavač si mě ještě vyfotil (???) a šli jsme hledat taxikáře, který Ondru na letiště přivezl. Byla 1 hodina v noci, ale přesto bylo horko a ve vzduchu byl podivný indický puch. První zvířata, co jsem viděla, byli psi. Všichni psi tady vypadají skoro stejně. Jsou spíš vyšší, hubení, uši jim trčí vzhůru, někteří mají takovou liščí hlavu – a všichni jsou strašně roztomilí, ale bojácní.

Řidiče jsme našli, pomohl nám naložit kufry a už jsme vyrazili. Chtěla jsem se připoutat. Pás jsem vytáhla, ale zámky chyběly. Ondra se mi smál, ovšem náš řidič se vepředu připoutal. V autě byl podivný smrad – no jako v Indii. Jezdí se vlevo, ale většinou stejně v protisměru, protože neustále předjíždějí. A troubí. Hlavně troubí. Nejvíc vytíženou součástkou v autě je tady klakson. Jednoznačně. Do Gurgaonu vede nová dálnice, takže super, cesta trvala slabou hodinku. Styl předjíždění nebudu komentovat, docela jsem měla strach. Taky jsem viděla na silnici svou první „svatou“ krávu – ostatní už asi spaly.

Dojem na mě udělala „vánoční“ Diwali výzdoba – domy ozdobené tisíci žárovkami ve tmě zářily a dokonale tak zakryly svou „ošuntělost“. Přijeli jsme před velkou železnou bránu. Řidič zatroubil a chlápek v uniformě ji otevřel. Tady bydlíme. Regency Park 1. Všechny obytné komplexy jsou chráněné zdmi a u brány vždy sedí několik „strážců“ v uniformách a hlídají, kdo vchází dovnitř. Venkovní prostory kolem domů jsou udržované, čisté, trávník se zavlažuje a často seká. Takových obytných komplexů je tu dost. Bydlí v nich „ti lepší“ (to je aspoň můj dojem) – pěkně oblečení, s auty zaparkovanými před domem. No a taky cizinci jako my.

Byt je malý, zařízený dost evropsky, ale převážně tmavým nábytkem. Na dva pokoje tu jsou dvě koupelny s wc. I když na fotkách vypadá byt krásně, zblízka je to jiné. Všudypřítomný prach je potřeba denně utírat. Tam, kam se nedostanu hadrem, jsou ho vrstvy. Oba balkóny jsou schované pod vrstvou holubích výkalů, nikdo na nich už dlouho nebyl. Bydlíme ve 20.patře, dům je 26 patrový. Dveře od bytu vedou na chodbu, ale ta je otevřená ven – místo oken jsou tu ozdobné oblouky, takže když vyjdete na chodbu, jste už vlastně venku. Odtud se nám do bytu dostává nejvíce prachu – nafouká ho sem vítr pode dveřmi. Vysavač nemáme, mop naštěstí ano. Pořádné koště jsme nesehnali a neumím si představit, že budu někdy zametat tím jejich:-).