Tajné zbraně 20. století (závěrečná část)

Pokud byste, ve své době, znali tyto informace, pravděpodobně by Vás čekal trest smrti nebo dlouholeté vězení za špionáž. Tehdy se totiž jednalo o přísně utajované zbrojní projekty na jejichž vývoj a výrobu byly vynaloženy obrovské finanční prostředky. Pokusme se poodhalit roušku tajemna a vstoupit do světa racionálního výzkumu i šílených vědeckých teorií.

Tento článek je ukončením série, ve které jsem se Vám, v krátkosti, snažil zprostředkovat nejzajímavější a nejkurióznější zbrojní projekty minulého století. V tomto, posledním dílu, se podíváme na to, jak to celé začalo - kdy se válka změnila v organizované masové zabíjení, za pomocí nejmodernějších strojů a technologií. Velká válka (nebo také 1. světová válka) v letech 1914 - 1918  byla, dle mého názoru, pouze předehrou k 2. světové válce a řada technologií a zbraní vyvinutých v prvních dvou dekádách 20. století byla naplno využita až po roce 1939.

7,62 mm kulomet Vickers Mk. I

V dnešní době si už těžko někdo dokáže představit, že takový kulomet mohl kdysi být neobvyklou zbraní. Před 1. světovou válkou nebyl kulomet zdaleka tak běžný, jak je tomu v současné době. Jednalo se o relativní novinku a jeho význam nebyl zdaleka doceněn (neboť s jeho použitím byly pouze malé zkušenosti). Jedním z prvních skutečných kulometů se stal slavný Maxim. Na jeho základě vznikla v mnoha zemích celá řada dalších kopií. Jednou z nejpovedenějších byl i britský kulomet ráže 7,62 mm Vickers Mk. I. V roce 1914, když německá císařská armáda vtrhla do Belgie Lucemburska a Francie, postupovala nezadržitelně vpřed. Zdálo se, že Velkou válku rozhodnou klasické útoky pěchoty a jezdectva v lineárních sestavách, tak jak tomu bylo i v předchozích konfliktech. Avšak této představě německých štábních důstojníku udělal "čáru přes rozpočet" právě kulomet Vickers, který měly (zpočátku v malých počtech) britské pěší jednotky ve své výzbroji. Řada německých útoků skončila v jejich palbě obrovským krveprolitím a postup do nitra Francie se zastavil. Katastrofa rychlé porážky britské, francouzké a belgické armády byla zažehnána a obě soupečící strany začaly budovat zákopy, aby zmírnily dopad kulometné palby na své jednotky. Všechny bojující armády pochopily obrovský význam zbraně, která začala určovat charakter budoucích válečných konfliktů.  

Při bitvě na Sommě, dne 24. srpna 1916, vystřílelo deset Vickersů britské 100. kulometné roty, za 12 hodin nepřetžité palby na německá postavení, více než 1 000 000 nábojů (při tom bylo potřeba u každého kulometu vyměnit hlaveň více než desetkrát). Za tuto dobu nedošlo u žádného z nich k závažnější závadě, čímž se potvrdila jejich skvělá kvalita. Vickersy sloužily v britské armádě až do roku 1968.

Tank Mark I 

Tak, jak kulomety přinutily pěchotu se ukrýt před jejich vražednou palbou v zákopech, tak tanky se pokusily ji (poprvé v roce 1916) z těchto zákopů vypudit. Z počátku mobilní válka se nástupem kulometů proměnila ve statické, zákopové peklo, kde se postup měřil na metry. K prolomení této patové situace zahájili Britové vývoj nové zbraně, kterou z důvodů utajení pojemnovali "tank" (v angličtivě byl původní smysl slova "tank" - "cisterna" nebo "nádrž"). Hlavním úkolem této nové zbraně mělo být vytvářet průchody pro pěchotu v drátěných zátarasech, ničit kulometná hnízda a překonávat zákopy. První operačně nasazený tank, britský Mark I, nebyl víc než primitivní pásový podvozek, vybavený benzínovým motorem Daimler-Knight s výkonem pouhých 105 koní a nástavba, snýtovaná dohromady z ocelových plátů. Tank byl vyráběný ve dvou variantách - tzv. "mužské" (se dvěmi 57 mm kanóny a čtyřmi kulomety) a "ženské" (se šesti kulomety). Výzbroj nebyla umístěna ve věži (jak jse to stalo běžné později), ale v bočních barbetách. Osádku tvořilo celkem 8 mužů (velitel, řidič, dva strojníci a čtyři střelci). K prvnímu bojovému nasazení tanků Mark I došlo dne 15. září 1916, kdy jich proti německým postavením u Flers-Courcelette (v rámci bitvy na Sommě) mělo vyrazilt 49 kusů. Vzhledem k jejich technické nedokonalosti však nakonec skutečně zaútočilo jen 21. Přesto že celá akce měla pouze omezený účinek, tento okamžik se zapsal do historie vojenství, jako zrod nové zbraně, jejíž efektivitu naplno využil až Wehrmacht, na začátku 2. světové války.

Britský "mužský" tank Mark I na Sommě. Je vybaven ochrannou sítí proti ručním granátům (konstrukce na stropě korby) a kolesovým přívěsem, který měl usnadnit zatáčení. Maximální rychlost takového kolosu v terénu byla pouhé 3 km/h.

Bojové otravné látky

K nasazení různých otravných látek došlo v dějinách vojenství již ve starověku. Nikdy dříve ani později však nedošlo k jejich použití v takovém rozsahu, jako tomu bylo za 1. světové války.  K prvnímu masivnímu nasazení otravných látek došlo dne 31. ledna 1915 na Východní frontě. Německá armáda tehdy do ruských postavení vypálila okolo 18 000 dělostřeleckých střel obsahujících zkapalnělný slzný plyn. Vzhledem k panujícím nízkým teplotám však došlo k jeho zamrznutí a celé německé úsilí přišlo vniveč. K prvnímu použití na Západní frontě došlo dne 22. dubna 1915, kdy německá armáda, u belgického města Ypry, použila 5730 tlakových lahví naplněných chlórem k útoku na francouzké zákopy. Za pomoci větru vypustili více než 168 tun této otravné látky a vytvořili ve francouzkých liniích mezeru širokou 7 km. Tímto dnem začalo bezohledná chemická válka, která do té chvíle neměla obdobu. Zároveň začal narůstat seznam použitých chemických sloučenin - v roce 1915 byl bojově nasazen fosgen a v roce 1917 yperit. Celkem bylo za 1. světové války zasaženo účinky otravných látek více než 1 300 000 vojáků (z toho 88 000 zemřelo a 1 240 000 bylo zraněno). Na jejich výrobě se podílela celá řada známých světových koncernů (např. BASF, Bayer, Agfa, IG Farben atd.), které velkou mírou přispěly k naprostému odlidštění války a její přeměnu na industrializovaná jatka.

Britská pěchota zasažená chemickým útokem.

Konec série.

Tímto bych chtěl poděkovat všem, kterým se tato série líbila a oznámit jim, že v nejbližší budoucnosti na svém blogu uveřejním novou, nazvanou Tajné operace. Pěkný den a děkuji za Vaši přízeň!

Další díly seriálu naleznete zde: 

Tajné zbraně 20. století (1. část)

Tajné zbraně 20. století (2. část)

Tajné zbraně 20. století (3. část)

Tajné zbraně 20. století (4. část)