Zklamání Jana Fischera je pochopitelné, jeho mlčení také

Vsadil všechno na jednu kartu a prohrál. Jan Fischer se stal obětí předvolebních průzkumů. Ty mu už krátce potom, kdy skončil své působení ve funkci premiéra předpovídaly, že by v případě přímé volby byl žhavým favoritem.

Uvěřil, že ho národ chce vidět v prezidentském křesle Uvěřil, že jeho premiérování ve stylu kdo nic nedělá, nic nezkazí bylo tak úspěšné, že má na nejvyšší ústavní funkci nárok.  

Myslel si, že lidem nevadí jeho snížená schopnost JASNĚ a VYHRANĚNĚ formulovat své názory na ožehavá témata a situace. Myslel, že opatrnictví a kariérismus nejsou ve společnosti vnímány až tak negativně.

Jan Fischer je po volební porážce rozčarovaný a zklamaný. Je to pochopitelné. Stejně tak lze pochopit i jeho mlčení ohledně podpory některému ze dvou kandidátů pro 2. kolo prezidenstké volby. Ač by podle svého programu a proklamovanému politickému zaměření měl mít jasno zda Miloš či Karel, mlčí.

Dalo se to ale čekat. Proč by si předem rozházel budoucího prezidenta, když hledání nového uplatnění nebude snadné. Proč se zbavovat možného pomocníka v tomto hledání. Vždyť kariéra se nebuduje lehce a občas je třeba i přimhouřit oči nad něčím, co se nám třeba ve skrytu duše příčí. A o tom Jan Fischer něco ví....