Včera Gruzie, dnes Ukrajina a zítra... ?

 "Budeme vždy a kdekoli hájit zájmy Rusů." Ta věta zní zlověstně. To, že ruské chápání státních útvarů a územní celistvosti je hodně svérázné, se ukázalo v minulosti už několikrát. Před pár lety v Abcházii a Jižní Osetii, nejnověji na Krymu.

Rusové často používají slovo imperialismus, nikdy však ve vztahu k sobě samotným. A přitom imperiální sklony mají zakódovány hluboko v sobě. V carským dobách rozšířili své impérium daleko na východ, hluboko za Ural. Do míst absolutně neslovanských. 

Zatímco z ruského pohledu imperiální velmoci Velká Británie a Francie drivou většinu svých koloniálních držav postupem času opustily, mapa Ruska zůstává stejná. Jakýkoliv náznak národnostních vzedmutí na dobytých územích byl v minulosti dávné i zcela nedávné drtivě zadupán do země.

K jediné, zato velmi výrazné výjimce došlo v roce 1991 rozpadem SSSR. Souhra vnitropolitických i mezinárodních reálií té doby neumožnila ruským lídrů v Moskvě tomuto procesu zabránit. Nikdy se s tím však nesmířili. A to neplatí jen pro ruské pohlaváry, ale i pro nemalou část ruské veřejnosti. Chránit prostřednictvím vojenské agrese zájmy soukmenovců bez ohledu do mezinárodní právo jí příjde naprosto normální.

Současná situace na Krymu je složitá. Žije zde ruská většina, Krym byl v minulosti ruským územím. Stějně tak ale ještě předtím býval Tatarským chanátem. Rusové zde změnili poměry osvědčeným způsobem. Dobýt, zdecimovat případně odsunout původní obyvatelstvo a nahradit jej ruským.

Tataři se dlouhá léta memohli ke Krymu ani přiblížit. Až po uvolnění poměrů se jich část na území svých předků mohla vrátit. Dnes jich tam žije něco mezi 10-15% procenty. Není těžké uhádnout na jaké straně v současném konfliktu

Na stranu Ukrajiny se postavila většina civilizovaného světa. Ano, morální podpora nechybí. Možná přijdou i nějaké ty sankce. Z toho si však Rusové nic nedělají. Dobře vědí, že se s nimi do křížku otevřené nikdo nepustí.

Kdybych si měl tipnout, jak čerstvá krize dopadne, vidím to v nejoptimističtějším případě na opakování případu Jižní Osetie a Abcházie. Ty jsou de jure stále součástí Gruzie, ta zde však má de facto naprosto nulový vliv.... V nejhorším případě se Krym stane součástí ruské federace a svět se s tím časem smíří.

Každopádně je současné dění varováním. Kdo příjde na řadu příště? Lotyšsko? Litva? Moldavsko? Nebo - zatím se značnou nadsázkou - třeba i Karlovy Vary či pražské Dejvice? Nebo snad londýnská čtvrť Chelsea?  I tam žije početné stádo Rusů, které může být potřeba chránit...