Po zákazu DS doznívá potlesk, extremisté jsou ale i na levém kraji

Zákaz Dělnické strany vyvolal v řadách politických špiček v Česku vlnu nadšení, v uších vládních představitelů i soudců Správního soudu ještě teď doznívá potlesk. I když se ani v nejmenším nezhlížím v názorech i činech místy fašizující strany pana Vandase, jsem na rozpacích. A to minimálně ze dvou důvodů.

1) Zákaz extrémní strany takového typu tři měsíce před volbami je kontraproduktivní. Jejím stoupencům názory z hlavy rozhodnutím soudců nevymizí, naopak "obětní beránek" DS může vzbudit sympatie dosud nesympatizujících.

2) Nemohu se zbavit dojmu, že v naší společnosti existuje rozdílný metr na dva opačné (a přitom tak shodné) póly politického extremismu - krajní pravici a krajní levici.

Ad bod 1:

Bylo naprosto evidentní, jak Dělnická strana po svém rozpuštění zareaguje. Své kandidáty přesune do dosud "spící" Dělnické strany sociální spravedlnosti, jejíž šéfovou je matka Tomáše Vandase. Ten s rozpuštěním své strany počítal a dokonce si troufám tvrdit, že verdikt soudců uvítal. Byť to navenek nepřizná.

Jsem si jistý, že mu zákaz přinese politické body a nová DSSS ve volbách získá více než 1,5% hlasů. Tedy víc, než by bývala získala stará DS. Do sněmovny sice neprojde, ale podobně jako ve volbách do EP získá od státu peníze za hlasy voličů...

Ad bod 2

I když pohled do historie dokazuje, že stejně zhoubné a pro lidstvo krvavé jsou obě formy extremismu, česká společnost je v poslední době poučována, že vše zlé pochází z nacionalismu, nacismu a fašismu. Komunismus je vícemémě tabu. Tolerance je možná odrazem stabilní 15% podpory pro KSČM, možná hraje určitou roli i komunistická minulost řady předních českých politiků.

Současná KSČM vystupuje bezmála jako strážkyně demokracie, byť se od svých hříchů distancovala jen navenek a to ještě velmi opatrně. Stačí zabloudit na některý z mítinků s komuniskými voliči a člověk je rychle zpět v realitě. Třídní boj, zúčtování s kapitalismem, potrestání boháčů. Velké revoluční myšlenky dál žijí...

A kdo by byl na pochybách, jak to KSČM myslí se svou a tedy i s naší budoucností, nechť zavítá na stránky Svazu mladých komunistů Československa (ano, skutečně Československa). Jde o nástupnickou stranu zrušeného Komunistického svazu mládeže (KSM).

Byť byl KSM, podobně jako DS, soudně zrušen, v jiné formě a se stejnými ideemi funguje dál. S myšlenkou revoluce a zúčtování, pod znakem srpu a kladiva. Mimochodem dodnes mi nikdo uspokojivě nevysvětlil, proč je trestáno znázorňování svastiky a srp s kladivem je tolerován. V obou případech zneužily zločinné organizace neškodná "loga". Závadná je ovšem jen svastika, znak slunce používaný řadou dávných kultur...

Zatímco Dělnické straně zlomilo vaz údajné napojení na neonacistické organizace typu Národní odpor, mladí komunisté se rádi chlubí spřízněností s "demokratickými" soukmenovci z Kuby, Venezuely či KLDR, či dokonce s palestinskými soudruhy, kterým se v některých končinách světa dokonce říká teroristé.

Mladí komunisté budou v řadách mateřské KSČM kandidovat v květnových volbách, stejně jako "dělníci" Tomáše Vandase v řadách DSSS.

Jsou jedni z nich skutečně větším nebezepčím pro tuto zemi než ti druzí?